Hradiště zaujímá vrchol mohutného zalesněného kopce Velký Blaník, rozkládá se kolem čtyř na povrch vystupujících skalních bloků. Součástí památky je též fortifikace na Veřejové skále ležící na severozápadním úbočí kopce. Na hradišti je dochován systém valů postavených ze sbíraných kamenů na místě se hojně nacházejících. Nejlépe patrný je mohutný vnější val vymezující areál zhruba lichoběžníkovitého půdorysu, vybíhající na SZ v ostré nároží, kamenitý val dosahuje šíře 6-10 m a výše 1,5-2 m, část opevnění je přirozeně tvořena skalisky. JV cíp opevněné plochy zaujímá pravidelná akropole lichoběžníkového tvaru, opevněná kromě své V strany mělkým příkopem a valem situovaným před příkopem. Na akropoli byla vystavěna dřevěná rozhledna, jejíž stavba poničila přilehlé archeologické situace. Kromě tohoto opevnění akropole nacházíme uvnitř hradiště systém nepravidelně vedených vnitřních valů. Kromě příkopu kolem akropole nejsou na hradišti další příkopy patrné, na několika místech, zejm. na Z straně se v terénu projevují pozůstatky sídlištních objektů (deprese). V roce 1940 byl na hradišti proveden menší archeologický výzkum. Hradiště vzniklo v době železné, dobou dalšího intenzivního užívání lokality byl vrcholný středověk, kdy mohlo dojít k úpravám starších valů a kdy také zřejmě vzniklo opevnění akropole příkopem. Na akropoli lze s velkou dávkou pravděpodobnosti situovat jádro z písemných pramenů známého středověkého hradu Blaníku. Fortifikace Veřejová skála zaujímá ostrožničku s prudkými svahy vybíhající ze SZ úbočí kopce. Opevněnou plochu oddělují od J tři příkopy, z nichž prostřední je na vnější S straně doprovázen valem. Také na bocích ostrožny jsou patrné stopy fortifikací, jedná se patrně o pozůstatek středověkého strážního bodu náležejícího k nedalekému hradu Blaníku.