bytový dům hotelového typu

V letech 1959-1963 realizovaný obytný dům na ulici Velkomoravské vyprojektoval architekt Tomáš Černoušek ve spolupráci s Karlem Dolákem a Jiřím Zrotalem. Popud k výstavbě hotelového domu vzešel od vedoucího tajemníka KSČ v Olomouci Pavla Hrona v březnu roku 1959. Černoušek se v rámci tohoto návrhu snažil rozvíjet myšlenky kolektivního bydlení, a tak navrhl v rámci desetipodlažní stavby dostatečné množství obytných prostor pro mladé páry a jednotlivce, které obohatil o služby hotelového typu jako je stravování, úklid pokojů nebo praní prádla. Nechyběly ani společné prostory kluboven, čítárny nebo herny a na ploše střechy architekt vytvořil velikou terasu ke slunění s pískovišti a sprchami. Objekt pojal 154 dvoulůžkových buněk pro bezdětné páry a 30 čtyřlůžkových buněk, každá pro čtveřici svobodných jedinců. V investičním záměru z roku 1959 odkazují autoři T. Černoušek, K. Dolák, J. Zrotal na četné švédské, anglické, východoněmecké, francouzské a sovětské texty, které při zpracovávání projektu prostudovávali. Betonovou stavbu se skeletovým rámem a prefabrikovanými panely autoři pojali v duchu tzv. bruselského stylu. Ve spodní partii k budově přiléhá přízemní objekt, ve kterém byla umístěna restaurace. Boční zdi, partie s balkony, mírně předstupující rámcová konstrukce a horizontální římsy jsou opatřeny cihlovou barvou. Východní fasáda budovy je ve středu pojednána pásem luxfer, které probíhají celou výškou a přecházejí až nad zábradlí střešní terasy. Balkony v krajních pásech domu jsou zešikmené a po stranách domu přecházejí v podobu lodžií. Poutavý motiv tvoří plochá střecha doplněná o vyvýšenou centrální stříšku podepřenou sloupovím, jejíž postranní křídla se zvedají šikmo vzhůru. Dům dotvářela řada uměleckých děl, která vytvořili mladí olomoučtí umělci Radoslav Kutra, Rudolf Chorý, Jeroným Grmela, Jan Sedláček či Miroslav Ketman. Paralelu k typu olomouckého obytného domu nalezneme na sídlišti Párovce v Nitře na Slovensku, kde stojí obdobné výškové domy z let 1956-1963, vystavěné podle projektu architekta Michala Maximiliána Scheera, Štefana Sojky a Gabriela Strážovce.