1999990019 - Obytný dům hotelového typu
katalogové číslo
1999990019
název
Obytný dům hotelového typu
kraj
Olomoucký kraj
okres
Olomouc
obec
Olomouc
část obce
Povel
katastrální uzemí
Povel
adresa
Velkomoravská č.p. 325/8
druh památky
stavba-budova
kategorie
objekt
existující
ano
specializace
moderní architektura

anotace

Obytný dům hotelového typu postavený v duchu myšlenky kolektivního bydlení. Realizován v tzv. bruselském stylu v letech 1959-1963 dle návrhu architekta Tomáše Černouška ve spolupráci s Karlem Dolákem a Jiřím Zrotalem.

dějiny

Buňky měly mít dle autorského textu rodinného charakteru, ale bez zbytečností. Hotelový dům totiž neměl sloužit trvalému rodinnému bydlení s dětmi, mělo jít o ubytovnu pro mladé. Tato koncepce byla v souladu s dobovou myšlenkou státní bytové politiky. Chruščov v roce 1958 prohlásil: „Domy hotelového typu budou naším oběžným fondem. Budou určené především pro jednotlivce a mladá manželství. Potom, co se mladí lidé vezmou, obdrží pokoj v takovém domě.“ Po narození dětí měl být rodině přidělen byt v obyčeném bytovém domě a pokoj měl být uvolněn pro další. Tento model byl v Olomouci regulován také nájemní smlouvou, kdy je v návrhu takovéto smlouvy z roku 1962 bydlení rodinám s dětmi výslovně zapovězeno a zodpovědnost za změnu rodinného stavu leží na nájemnících. Agroprojekt však dle „Provozně-dispoziční studie“ počítal se vznikem rozsáhlejšího obytného okrsku a hotelový dům stál na jeho počátku. Následovat mělo sídliště stavěné formou „horizontálního kolektivního domu s maximálním využitím služeb s rodinnými bytovými jednotkami hotelového typu. Poslední etapu měly završit domy pro seniory. Finance měly pocházet od obyvatel, jelikož byty měly být přidělovány dle potřeby a zásluh (ne dle hotelového vkladu). Měl to být živý, zdravě rostoucí organismus. Protože myšlenka hotelového domu jako tranzitního objektu nebyla příliš v duchu hlásaného kolektivismu, olomoučtí autoři vymysleli tento koncept. Obyvatelé hotelového domu by tedy po narození dítěte opustili hotelový dům, nikoliv samotný kolektiv. Olomoučtí architekti tak hledali cestu jak polidštit bytovou politiku státu. Projekt jako celek s třemi etapami výstavby se však mohl jen s těží obejít bez státní podpory. Hotelový dům byl osídlen v září 1962 a do konce roku následujícího již mělo několik párů děti. Kolektivní družstevní spoření však stát nepodporoval. Podle dobového tisku vyzýval olomoucký MNV obyvatele, aby batolata, ve shodě s nájemní smlouvou, předali celotýdenním jeslím, nebo aby se rodičky odstěhovaly. Obyvatelé se dožadovali změny, vyhrazení části objektu pro rodiny s dětmi či zřízení jeslí v nedostavěném jídelním křídle objektu. Tento nápad Agroprojekt odmítal, jelikož by to dle nich narušilo koncepci plánovaného sídliště. Vytvořit soudružný kolektiv se také objevilo jako plané plány. Byty rovněž neměly být přiřazovány podle městského pořadníku, ale pouze na doporučení okresního a závodních výborů ČSM. Tomáš Černoušek a jeho spolupracovníci se po vzoru sovětského svazu rozhodli vyloučit z bydlení v hotelovém domě děti a umítit je do týdenních jeslí. A to navzdory tomu, že model celodenní a celotýdenní péče začal být v československu zpochybňován již koncem padesátých let. Důkazem jsou zápisy z multioborových debat v Dobříši z let 1959-1960, dokument „Výhledové směry bydlení“. in: Čtyři cesty ke koldomu, s. 108.

popis památkové hodnoty

Obytný dům hotelového typu postavený v duchu myšlenky kolektivního bydlení. Realizován v tzv. bruselském stylu v letech 1959-1963 dle návrhu architekta Tomáše Černouška. Objekt tvoří řada původních detailů a umělecké výzdoby. Zařízení interiérů se bohužel nedochovalo.

popis

V letech 1959-1963 realizovaný obytný dům na ulici Velkomoravské vyprojektoval architekt Tomáš Černoušek ve spolupráci s Karlem Dolákem a Jiřím Zrotalem. Popud k výstavbě hotelového domu vzešel od vedoucího tajemníka KSČ v Olomouci Pavla Hrona v březnu roku 1959. Černoušek se v rámci tohoto návrhu snažil rozvíjet myšlenky kolektivního bydlení, a tak navrhl v rámci desetipodlažní stavby dostatečné množství obytných prostor pro mladé páry a jednotlivce, které obohatil o služby hotelového typu jako je stravování, úklid pokojů nebo praní prádla. Nechyběly ani společné prostory kluboven, čítárny nebo herny a na ploše střechy architekt vytvořil velikou terasu ke slunění s pískovišti a sprchami. Objekt pojal 154 dvoulůžkových buněk pro bezdětné páry a 30 čtyřlůžkových buněk, každá pro čtveřici svobodných jedinců. V investičním záměru z roku 1959 odkazují autoři T. Černoušek, K. Dolák, J. Zrotal na četné švédské, anglické, východoněmecké, francouzské a sovětské texty, které při zpracovávání projektu prostudovávali. Betonovou stavbu se skeletovým rámem a prefabrikovanými panely autoři pojali v duchu tzv. bruselského stylu. Ve spodní partii k budově přiléhá přízemní objekt, ve kterém byla umístěna restaurace. Boční zdi, partie s balkony, mírně předstupující rámcová konstrukce a horizontální římsy jsou opatřeny cihlovou barvou. Východní fasáda budovy je ve středu pojednána pásem luxfer, které probíhají celou výškou a přecházejí až nad zábradlí střešní terasy. Balkony v krajních pásech domu jsou zešikmené a po stranách domu přecházejí v podobu lodžií. Poutavý motiv tvoří plochá střecha doplněná o vyvýšenou centrální stříšku podepřenou sloupovím, jejíž postranní křídla se zvedají šikmo vzhůru. Dům dotvářela řada uměleckých děl, která vytvořili mladí olomoučtí umělci Radoslav Kutra, Rudolf Chorý, Jeroným Grmela, Jan Sedláček či Miroslav Ketman. Paralelu k typu olomouckého obytného domu nalezneme na sídlišti Párovce v Nitře na Slovensku, kde stojí obdobné výškové domy z let 1956-1963, vystavěné podle projektu architekta Michala Maximiliána Scheera, Štefana Sojky a Gabriela Strážovce.

Digitální dokumenty (MIS)

Všechny dokumenty v MIS

Zobrazení na mapě

Definiční a přírůstkové body

Lokality

  • Kód CZ 51593, Nový Povel, ves aglomerovaná, Povel, Olomouc, Olomoucký kraj

Regiony

Události

  • projekt - 1959

  • realizace - 1959 - 1963

stáhnout data v .xls