Barokní novostavba s renesančním sklepem v jižní části byla do r. 1628 využívána jako špitál, poté do r. 1645 jako škola. V klasicismu bylo dvorní křídlo paláce přestavěno, k větší stavební změně došlo ještě v r. 1833, kdy byly zřízeny krámce u hl. vjezdu. Další drobnější zásahy lze sledovat v r. 1886 (Josef Blecha) a závažnější adaptaci v r. 1933, kterou navrhl arch. L. Šulc. Řadový dům palácového typu s dvorním křídlem a obdélným dvorem má dvoupatrové uliční vrcholně barokní průčelí (1704). Pod římsou na portály je datum MDCCIV. Otvor vjezdu vyplňují plechová vrata se střední brankou pro pěší, vrata zpevňují překřížené kosé pásky s ozdobami a ozdobnými hřeby. V nadsvětlíku je umístěna pův. mříž. Dvorní fasáda byla pozměněna přístavbou risalitu nad vjezdem, okna mají nové pásové šambrány. Již. boční křídlo překrývají pavlače s přímým podhledem vyneseným kamennými krakorci; chrání je tyčkové zábradlí spojované páskami pod madlem do oblouků (pozdně klasicistní). Zadní stěna dvora, který je zároveň terasní zdí vyššího terénu, prolamuje nika s klasicistní vázou; v úrovni 1. p. chrání zeď mřížový plot z konce 19. nebo poč. 20. stol. v němž se objevují monogramy K a ES. Přízemí předěluje středový průjezd s valenou klenbou, prolomenou řadou styčných trojbokých výsečí z doby výstavby (1704). Do dvorního traktu bylo nově vloženo visuté podkovovité schodiště, k němu přiléhá místnost s valenou klenbou, prolomenou opět styčnými trojbokými výsečemi. Klenby ve dvorním křídle jsou pozdně barokní nebo spíše klasicistní. Ve 2. p. se zachovali dva štukové stropy v uličním traktu sev. poloviny. Obě místnosti dnes propojuje nový průraz v dělící stěně. V nárožním salonu provázejí jemný štukový dekor stropu alegorické ženské postavy, které představují světadíly. V koutech jsou terče s postavami jezdců. V menším sousedním pokoji se uplatňují jemné reliéfy krajin, v dekoru převládá charakteristický akant. Štukatury pocházejí z doby výstavby paláce.