Thun - Hohensteinský palác

Dům byl postaven na zahradě někdejší johanitské komendy, kde byla r. 1614 vystavěna míčovna Carlem Luragem (majitelem sousedního čp. 376). V l. 1741-45 byl na jejím místě postaven stávající třípatrový dům, doplněný dvoupatrovým bočním a zadním přízemním křídlem. V r.1801 na přistavěno patro nad vých. křídlem, další úpravy v l. 1896-1908 a 1934-36. V l. 1996-98 proběhla generální rekonstrukce objektu (J. Pálka, M. Pálka, M. Švábenský a kol. ateliéru Hexaplan). Měšťanský dům sestává z hl. třípatrového křídla, které si uchovalo barokní vzhled, z novostavby zadního křídla, vzniklého na místě neklenutých stájí a vozových kolen, a konečně ze spojovacího třípodlažního křídla, v jehož parteru byly klenuté stáje. Jednotlivá, výškově odstupňovaná křídla svírají prostranný dvůr. Hl. křídlo má kvalitní, i když střídmou barokní fasádu z l. 1744-45. Střed uličního průčelí zdůrazňuje mělký risalit, korunovaný nízkým trojúhelným štítem, a v ose přízemí prolomený nápadným pískovcovým portálem. Půloválný záklenek nad portálem, krytý mohutnou segmentově vzdutou římsou s vystupujícím vrcholovým klenákem, chrání vavřínem zarámovanou kartuš s reliéfem stisku tří rukou. Emblém ozřejmuje text s chronogramem 1745 po stranách, vzývající svornost lidstva požehnanou nebesy. Vrata jsou pův. barokní, renovovaná v r. 1908, kdy byla doplněna klenákem s vyřezaným thunovským znakem (restaurováno 1997-98). Uprostřed již. části fasády je pamětní deska od Emanuela Juliána Kodeta z r. 1932 (osazená podle návrhu arch. Benno Kabáta), upomínající na pobyt Miroslava Tyrše v domě během l. 1841-52. Nádvorní fasády jsou jednoduché, u hl. křídla horizontálně členěné pavlačemi, obnovenými poč. 20. stol. Pavlače dosahují (podle smlouvy z r. 1741) jen k průjezdu, kde je uzavírá záchodový blok, zmíněný už v r. 1790. Suterény pod hl. budovou, dostupné užitkovým schodištěm z průjezdu a nově i výtahem, si v již. části uchovaly barokní klenby s výsečemi a charakteristickými otisky šalovacích prken.