První zpráva o domě pochází z r. 1459. Kostel sv. Vavřince v sousedství byl po jeho zrušení v r. 1784 upraven na obytný dům a do r. 1880 tvořil součást čp. 390/III, než se osamostatnil pod čp. 553/III (viz). V r. 1868 nechal nový majitel adaptovat patra, zrušit renesanční atiku s čučky a štít, současně přistavěl 3. p. a vytvořil kompozici průčelí. Plány modernizace podepsal A. Hellmich. Dům je řadový třípatrový, s hl. průčelím 3+1+3 osým. Ještě před pozdně klasicistní úpravou se dala vyčíst pův. dispozice dvou gotických domů, v renesanci spojených a přestavěných, jejichž základy jsou dodnes patrné ve sklepích. Přízemí je čtyřosé, dveřní otvory lemují ploché šambrány, v nadpraží s vpadlou obdélnou supraportou. Okna všech pater mají profilované štukové šambrány s přímou nadokenní římsou; dosedají na probíhající kordonovou římsu. Dva samostatné gotické sklepy pův. středověkých domků představují obdélné prostory s kamennou valenou klenbou kolmou k ulici. Při renesanční přestavbě (1554-79) byly dodatečně propojeny chodbou s valenou cihlovou klenbou. Renesanční dispozice se v téměř intaktní podobě zachovala v přízemí, rovněž tak klenby. Barokní přestavba přinesla nové schodiště a zachovala se i část sev. dvorního průčelí nad přízemím, které bylo barokně upraveno. Pozdně klasicistní přestavba přizpůsobila dům odpovídajícím nárokům nového majitele: byla změněna dispozice pater a přistavěno 3. p.