Hospoda U černého orla Petřínský svah byl jako vinice využíván nejpozději za Karla IV. v pol. 14. stol., v 16.stol. byla parcela s domem zv.Pekárna původně ve vlastnictví Floriána Gryspeka z Gryspachu, dům později přešel darem na řád bosých karmelitánů. Tehdy se v pramenech uvádí objekt popisovaný jako "horní stavení s jídelnou". R. 1790 připadla vinice zrušeného kláštera nově ustanovenému arcibiskupskému semináři. R. 1868 vinice zanikla a byla proměněna na sad. V r. 1928 koupila Seminářskou zahradu Pražská obec, aby tuto část zpřístupnila. V r. 1931 proběhla úprava pro zahradní restauraci "U černého orla", přičemž došlo k vložení sociálního zařízení do objektu. Po válce dům postupně chátral, v 80. letech 20. stol. vyhořela střecha a stavba byla posléze opuštěna. Poslední rekonstrukce, provedená a dokončená v r. 1998 pro městskou část Praha 1, málo respektovala památkové zásady a objekt necitlivě rozšířila o terasu v podnoži hl. budovy. Nevhodné bylo rovněž zřízení nového zázemí restaurace v přístavbě po sev. straně. Přízemní budova situovaná ve svahu s podélnou osou sever - jih. Vých. hl. průčelí je pětiosé se vstupem do hl. sálu ve střední ose. Okna rámují stuhové šambrány s uchy, které se opírají do tesaných parapetních říms. Průčelí zůstalo nečleněné, zdůrazněné jen soklem, shora profilovanou, nepříliš vyloženou římsou. Již. průčelí je tříosé (1+2), obdobně řešené. Sev. průčelí je v zásadě dvouosé, s oknem při nároží a s hl. vstupem do chodby vpravo. Všechny prostory mají barokní klenby, v předním traktu vesměs neckové s výsečemi. V zadním dílu jsou oválně valené klenby a převažují v nich pětiboké výseče. V předním traktu se objevují ve vrcholu kleneb štukové obrazce, v sálu (při jihových. nároží) navíc doplněného nástropní malbou s námětem jízdy proroka Eliáše na ohnivém voze. Dekorace byla namalována olejovými barvami na omítce a restaurována v r. 1998. Vrchol klenby zadního traktu býv. kuchyně zdobí štuková reliéfní hvězdice.