Středověký dům, po r. 1599 renesančně přestavěný na špitál, znovu raně barokně na palác, sloužící posléze břevnovskému a doksanskému klášteru. Dnešní podoba se ustálila za klasicistních přestaveb v l. 1815 a 1836 (Johann Nowotny) a během přístavby 1899-1900 (Josef Záhorský). Komplex, sestávající z hl. budovy, k níž po vých. straně přiléhají další dvě křídla na půdorysu zrcadlově obráceného L. Hl. průčelí je dvoupatrové, s rozdílnou fasádou, která na první pohled prozrazuje vznik v několika etapách. Levý čtyřosý úsek patří novodobé přístavbě (1899-1900), pravá část s nepravidelně rozhozenými okny (dvě sev. osy jsou sdružené) je nepochybně starší, ale rovněž s novodobým historizujícím zásahem, při němž byla i tato partie rozdělena do dvou částí. Zprava má tak budova pásovou rustiku, posléze kvádrovou a v již. konci opět pásovou rustiku. V sev. osách jsou naznačeny slepé oblouky, uprostřed jsou sdružená okna a vlevo zcela novodobé historizující členění. Liší se také horizontální rytmizace fasád, vlevo s kordonovými a průběžnými podokenními římsami v obou patrech. Z mansardové střechy vystupují čela podkroví se širokými pravoúhlými okny. Pásová rustika na čelech vikýřů se lomí do klenáků nad okenními překlady. Zadní fasáda je architektonicky málo zajímavá stejně jako fasáda bočního křídla. Ta je jednopatrová, architektonické článkoví je tu redukováno na kordonovou římsu, okna nemají šambrány.