Původní letohrádek byl obklopen zahradou sahající až k Vltavě. Ta byla za dalšího majitele vybavena exotickou vegetací, oranžerií, fíkovnou a skleníky. Po r. 1824 byl letohrádek rozšířen o dvě symetrická klasicistní křídla. Jižní křídlo bylo r. 1884 zbořeno v souvislosti se stavbou kostela sv. Václava a velká část zahrady byla postupně zastavěna, její budovy demolovány. Po r. 1951 byla zahrada upravena pro veřejný sad, při tom byla zbořena ohradní zeď. Dnes stojí letohrádek svou západní fasádou na hraně rušné komunikace. Z té vyčnívá polovina výšky prvního podlaží. Jižní polovinu půdorysu tvoří barokní letohrádek s mansardovou střechou, nízkými věžicemi na čtyřech rozích a původními vikýři. Přízemí je klenuto, v patře oválný sál s nástropní freskou od V. V. Rainera. Severní část je jednodušší s valbovou střechou. Východní, vstupní průčelí a bývalá zahrada jsou na původní, nižší úrovni oproti dnešním okolním komunikacím. Vstup do altánku na ose barokního křídla, ve vystupující části pod balkonem. Na balkoně, po stranách dvě barokní pískovcová poprsí. K areálu patří: 1. zbytek zahrady s řadou hodnotných vzrostlých stromů 2. kašna - obdélná pískovcová,na dvou stupních, přizděna ke spodní části jižní ohradní zdi, s antikizujícím výjevem vozataje na průčelní - severní straně.