První písemná zmínka o hradbách je uvedena v urbáři z roku 1381. Stavební podoba věží však naznačuje, že mohou pocházet z období kolem poloviny 14. století. Na přelomu 16. a 17. století prošly rekonstrukcí a dále byly udržovány až do roku 1774. Poté došlo k rozprodání a poboření částí hradeb. Dolní brána byla stržena roku 1831 a okrouhlá věž, která ji chránila, pak roku 1888. Horní brána i s věží zanikla roku 1847. V roce 1792 byla v empírovém slohu znovu vystavěna třetí, tzv. Nová brána a následně odstraněna až v roce 1947. Relikty opevnění jsou částečně zachovány jako volně stojící zdivo, zčásti jako zdivo včleněné do současné zástavby. Původní pravidelně oválný tvar hradeb lze v současnosti vysledovat v linii Okružní ulice. Městské opevnění bylo vyzděno z polygonálního čediče. Omítané hradby byly ve svém obvodu zpevněny kamennými věžemi, jejichž počet dnes nemůžeme spolehlivě rekonstruovat. Těleso hradeb původně prolamovaly celkem tři vstupní brány s věžemi. V hlavní komunikační ose se jednalo o Horní bránu, v místě křižovatky Okružní ulice a ulice Míru, a Dolní bránu, v místě křížení ulic Okružní a Československé armády. Třetí Nová brána byla situována v Husově ulici. stavební vývoj (Martin Nechvíle) Městské hradby s příkopem jsou připomínány v urbáři již roku 1381. Dle místní tradice byly vystavěny roku 1304. Hradby byly během doby přestavovány a modernizovány. Současný ráz reliktů věží poukazuje na 2. čtvrtinu 14. století. Od roku 1571 byly hradby rekonstruovány, v letech 1599-1602 pod vedením mistra Marxe Vlacha. Na Globicově mapě Frýdlantska z roku 1660 (olejomalba na plátně, 135 x 180 cm) jsou zobrazeny hradby s věžemi, příkop a parkán s baštami. Hradby byly udržovány až do roku 1774, kdy byly rozprodány, zčásti strženy a příkopy zasypány. Dalším ikonografickým pramenem je rytina Johanna Tobiáše Arnolda v kronice pátera Johanna Carla Rohnova vydané v Praze roku 1763. Na výjevu již chybí hradební úsek mezi tehdejší Novou bránou (v dnešní Mezibranské ulici) a kostelem sv. Kříže. Parkánová hradba je vyobrazena jen na jihovýchodním obvodu města v úseku od kostela sv. Kříže k Horní bráně v dnešní ulici Čs. armády. Situaci zbytků hradeb z počátku 20. století zachycují kvaše na papíře malíře Franze Prenzela. Hradební zeď prolamovaly nejprve dvě a později tři vstupní městské brány. V hlavní ose se nacházely Horní a Dolní brána. Horní brána s věží se nacházela v dnešní ulici Čs. armády, byla situována vedle staré pošty (čp. 67) a stržena v roce 1837. Dolní brána v ulici Míru, stávající u domu čp. 35, byla stržena roku 1838 a okrouhlá věž vydržela až do roku 1888. Třetí brána zv. Nová byla znovu postavena roku 1792 v ulici Nezábranské v empírovém slohu. Její relikty byly definitivně odstraněny v roce 1947.