Cukrovarnický palác

Rozsáhlý kompaktní arch. ucelený soliter, vyplňující trojúhelný klín vnitřního prostoru Senovážného nám. Objekt na nepravidelně protáhlém pětiúhelném půdorysu uzavírá dva dvory a západním úzkým cípem s otevřeným klenutým průchodem přiléhá k Jindřišské věži. Složitá soustava střešních rovin dominuje nad nárožními arkýři helmami barokních tvarů a osmibokou věží ve zlomu jižního průčelí (za terasou nad ustupujícími horními patry). Pětipodlažní exteriér opakující po obvodu celého přízemí slepé stlačené arkády. Před západní část jižního průčelí předsazen průběžný balkon s balustrádou, pokračuje vpravo terasou, podpíranou polosloupy se stylizovanými korintskými hlavicemi. V interieru je pozoruhodná zasedací síň v křídle k věži s původní úpravou v barokně historizujícího stylu (štukový kazetový strop, deštění s korintizujícími pilastry, serpentinový krb s mosaznou mříží, bronzové nástěnné lampy), obdobné i místnosti ředitelství, vestibuly a schodiště. Výrazným výsledkem úprav z 50. let je hlavní vestibul za severozápadním portálem se šesti válcovými pilíři ze světlého šedohnědého vápence, podobně řešená bankovní dvorana v jižním křídle dostala dnešní podobu s horním osvětlením prosklenou kopulkou v pův. dvorním prostoru za úpravy na počátku 90. let 20. století. Nosnou konstrukci tvoří železobet. nosníky a sloupy v kombinaci se železobetonovými žebrovými deskami. Objekt se dochoval v intaktní podobě včetně řešení interiérů, uměleckořem. prvků, výtvarné výzdoby i kvalitních povrchových materiálů (obkladů a podlah).