Mánesův most

KP tvoří vlastní těleso mostu s pilíři a s pochozími povrchy; zábradlí, pylony-sloupy s osvětlením, levobřežní a pravobřežní předpolí (pravobřežní předpolí se schodišti, fontánkami a zábradlím). Most, vybudovaný v l. 1911-14 Františkem Menclem a Aloisem Novým, architektonicky ztvárnil Mečislav Petrů. Předchůdcem dnešní stavby byla železná visutá lávka (Rudolfova, řetězová lávka) pro pěší z l. 1868-69. V době příprav výstavby se uvažovalo o názvu „Most korunního prince Rudolfa“, po sarajevském atentátu však byl změněn na „Most arcivévody Františka Ferdinanda d Este“. Obecně však byl most označován po r. 1914 jako nový most u Rudolfina. Konstrukce je tvořena v klenbách betonem, kamenné kvádry se objevují jen v průčelí a v římsách kleneb. Celková délka mostu se čtyřmi klenebními oblouky je 186,4 m, šířka 16 m. Sochařskou výzdobu představují reliéfy od Františka Bílka, Josefa Mařatky a Jana Štursy. Fontánky na staroměstské straně (s chrliči) vytvořil Emanuel Halman. Na straně malostranské jsou znaky města a země. Výběrčí budky, odstraněné v 1. polovine 20. století, měly drobný geometrický a kubizující dekor. Mostní zábradlí je sestaveno ze žulových sloupků a betonových desek profilovaných velmi umírněně kubisticky. Zábradlí na staroměstském předmostí s kamennými sloupky a kovovými kosočtverecnými prvky. Stožáry veřejného osvětlení, kruhové betonové pylony s nasazenými lucernami, mají řešení v duchu moderny.