Dům stál kdysi v blízkosti novoměstských hradeb, nejstarším pozůstatkem objektu je gotický sklep. Po složitém stavebním vývoji přerušovaném požáry a válečnou devastací byl dům v l. 1837-38 klasicistně přestavován přebudován proti prvnímu pražskému nádraží moravsko-slezské dráhy (dnes Masarykovu), uvedenému do provozu v r. 1845. je čtyřpodlažní čtyřkřídlý s raně historizujícím průčelím s náznakem maurského stylu. Průčelí, ukončené po stranách římsou s kladím, si uchovalo základní klasicistní rozvržení s nízkým štítem nad středovým rizalitem. Odklon od klasicistní estetiky je patrný v užití souvislé pásové bosáže, která pokrývá celou plochu průčelí a dekorativně tak zvýrazňuje pás hladké stěny kolem obloukem ukončených oken. Okenní archivolty s geometrickým ornamentem doplňují po stranách rizalitu ještě ornamentální výplně nad okny a pás kordonové římsy mezi 2. a 3.NP. Přízemí je novodobě upraveno. Kavárenský prostor v 2. NP. byl rozčleněn litinovými sloupy. Zbývající část domu sloužila jako pavlačový nájemní dům, který měl vlastní schodiště v levém krajním traktu. Kavárenský prostor zanikl v r. 1875, kdy byl celý dům změněn na hotel a restauraci. Při celkové rekonstrukci restaurace r. 1958 bylo přízemí domu změněno na průchod.