O novostavbě Městské knihovny v asanačním území Starého Města při Mariánském nám., v místě, kde již ve starém objektu čp. 98 knihovna sídlila, uvažovala pražská obec už kol. r. 1911. V l. 1924/25-29 budovu knihovny vystavěly firmy Václav Nekvasil a bratři Kavalírovi podle projektu F. Roitha. Budova patří k nejkvalitnějším pražským novoklasicistickým stavbám i k nejvýznamnějším dílům svého autora. Dílčí přestavby proběhly v l. 1936-37, 1939 (Jan Sokol - úprava sbírky starého umění), 1958, 1963 (J. Škach - úprava hlediště velkého sálu), 1988-89 (Bohumil Fanta - zastřešení dvora). Celková rekonstrukce 1996-1998. Dějiny knihovny byly mj. spjaty s osobností historika umění Vincence Kramáře (viz pamětní desku v podloubí), s moderním evropským loutkářstvím (kovový reliéf vedle vstupu do divadla Říše loutek v Žatecké ulici s nápisem: UNIMA ... Mezinárodní unie loutkářů založena v Říši loutek 20. V. 1929) a s osobami pražských primátorů Karla Baxy a Petra Zenkla, kteří měli v 1. a 2. p. křídla do Mariánského nám. representační byt. Roithova novostavba je čtyřkřídlá, se zastřešeným dvorem, do něhož je vsazena veliká hala s půjčovnou knih. Je podsklepená, v suterénu a v přízemí má železobetonovou skeletovou konstrukci, vyšší patra jsou převážně zděná. Kryjí ji valbové střechy. Vstupní třípatrové a dvoutraktové křídlo do Mariánského nám., navržené v šíři devatenácti okenních os, člení po stranách dva tříosé risality s podloubím, uprostřed pak pětiosý mělce vystupující portikus s šesti figurami na architrávu od Ladislava Kofránka. Plochu fasády, obloženou travertinem, dělí jednoduché římsy. Po stranách hlavního vchodu čteme nápisy "Ústřední knihovna hlav. města Prahy", na boku portiku "Projektoval arch. F. Roith". Plastickou výzdobu se znaky města Prahy má i tympanon nad levým bočním vchodem v podloubí vedoucím do primátorské rezidence, jejíž mobiliář spolu s výzdobou stěn a stropů představuje nejpůsobivější pražskou kreaci ve stylu art deco (při výzdobě spolupracoval např. František Kysela, Cyril Bouda, Helena Johnová aj.) V půdorysu tří- až pětipatrového křídla do Žatecké ul., jednadvacetiosého, sloužícího původně speciálním čítárnám, se střídá dvoutrakt a třítrakt. Fasádu člení okna různých formátů, římsy a liseny. Křídlo do ul. Valentinské je tří- až čtyřpatrové, převážně doutraktové. Byla v něm umístěna vazárna knih, kanceláře, v 3. p. pak obrazárna Společnosti vlasteneckých přátel umění řízená V. Kramářem. Fasáda v šíři dvaceti čtyř os má podobné článkování jako průčelí do Žatecké ulice.