Faustův dům

Podél obchodní cesty, která spojovala oba pražské hrady, vznikl ohrazený dvorec vévodů opavských (je prvně písemně zmiňován v r. 1378). V 15. stol. byl majitelem opavský vévoda Václav (známý zájmem o alchymii, odtud snad pozdější faustovská pověst). Koncem 16. stol. vlastnil dům alchymista Eduard Kelley. Dům byl k r. 1618 za Karbanů renesančně upravován. V r. 1721 jej získal rytíř Ferdinand Antonín Mladota ze Solopysk, v majetku rodiny byl palác do r. 1810. Tehdy také krystalizuje faustovská pověst (Josef Mladota se mj. zajímal o chemii a fysiku) a pověsti o tajných chodbách. Barokní stavební úpravy proběhly v l. 1736-50 a po r. 1769, kdy arcibiskupská konsistoř odkoupila záp. křídlo paláce a nechala jej upravit pro faru kostela sv. Jana na Skalce podle plánu A. Schmidta. V r. 1838 koupil palác Soukromý ústav pro hluchoněmé, jeho ředitelství dalo v r. 1856 zbořit přízemní kůlny při čp. 501 a podle plánu Jos. Maličkého doplnit dvůr dvěma dvorními křídly. R. 1890 ústav přikoupil a upravil býv. křídlo paláce, zakoupené na faru (s čp. 503). V r. 1902 koupila objekt Všeobecná nemocnice a byly provedeny drobnější úpravy a přístavby. Při náletu v r. 1945 byl palác poškozen několika zásahy bomb a následně restaurován. Nárožní dvoupatrový čtyřkřídlý palác obklopuje velký obdélný dvůr, hl. průčelím se obrací do Karlova nám., západní fasádou do úzké zahrady, která patří ke kostelu sv. Jana na Skalce, již. a vých. zadními fasádami do areálu nemocnice čp. 501. Hl. budovu kryje mansardová zvalbená střecha, záp. a již. křídlo střechy sedlové zvalbené a vých. křídlo pultová střecha, nárožní polygonální věž s mansardou. Hl. palácové průčelí je dvanáctiosé, symetricky řešené. Částečně podsklepena je hl. budova (gotické valeně klenuté sklepy) a již. část vých. křídla (klasicistními sklepy). Vstupní vestibul palácové budovy je zaklenut plackami a pruskými klenbami na dva sloupy a přízední pilastry. Po jeho stranách dvojice valeně klenutých prostor. Na osu vestibulu navazuje průjezd do dvora, po levé straně s nástupem na tříramené schodiště, klenuté na podestách plochými plackami, s kamenným balustrovým zábradlím. Nalevo od schodiště místnosti klenuté valeně i plackami, jejich půdorys je znejasněn mladšími příčkami. V dvorním traktu vpravo od průjezdu jsou rovněž klenuté místnosti (valené klenby s lunetami, přízemí věže zaklenuto malou kupolí). V levém dvorním křídle prostor býv. konírem, valeně klenutý s pětibokými výsečemi, dnes s příčkami. V pravém křídle ve středu dispozice vstupní chodba, klenutá plackou se štukovým zrcadlem, z ní nástup k dvouramennému schodišti s bohatým kovaným zábradlím. Stropy podest zdobí ornamentálně vykrajovaná zrcadla, stěny a střední podpory člení pilastry s volutovými hlavicemi. Zadní již. křídlo má ve středu průjezd do dvora, zaklenutý dvěma poli neckové klenby, plochostropou chodbou nástup na dvouramenné schodiště do pater, po stranách průjezdu umístěné místnosti jsou klenuty dílem neckovými, dílem plochými segmentovými klenbami. Místnosti 1. a 2. p. všech budov jsou plochostropé, v hl. palácové budově jsou stropy vybavené odsazenými fabiony. V nárožní vížce jsou nástěnné malby (restaurovány 2006).