městský dům

Areál tvoří: hl. budova v severní části parcely č. 330, přízemní objekt v JV části parcely č. 330, zeď se vstupní brankou na východní straně, plocha vnitřního dvora a plocha před vstupní brankou (parc. č. 330), plocha dvorku na severní straně hl. budovy (parc. č. 331). Při jižní straně vnitřního dvora jsou drobné hospodářské přístavky a WC, které nejsou předmětem památkové ochrany ve smyslu nemovité kulturní památky. Atypická soliterní stavba byla údajně původně sladovnou, vzniklou již před založením Nového Města. Dnešní vzhled vznikl zřejmě přestavbou a zvýšením staršího vyhořelého domu v roce 1768. 1896 zásadní přestavba pro sídlo vodárenské kanceláře podle návrhu Karla Hübschmanna. Dnešní dvorní fasáda s domovním vchodem od vodárenské věže sloužila původně jako hlavní průčelí. V kamenném portálku s uchy a kapkami osazeny dvoukřídlé dveře, které si přes mladší úpravy zachovaly barokní podobu šikmo skládaných profilovaných výplní. Částečně dochovány zbytky původních stuhových šambrán oken s provlékanými mřížemi. Pozdně klasicistní pavlač v boční fasádě vymezená zábradlím s oky, podklenuta segmenty do traverz. V krátkém východním průčelí překrývá mansardovou střechu krytou prejzy štítový vikýř s oválným okénkem a segmentovou římsou stočenou do volut. Mezi okny patra s barokními šambránami profilovaný štukový rámec určený patrně pro malířskou dekoraci. Zadní fasáda (dnes dominantní) byla původně součástí hospodářského zázemí. Vlevo dvojice kamenných konzol, odpovídajících patrně bývalé pozdně barokní pavlači. Malý barokní sklep pouze pod hl. schodištěm. Schody do suterénu zpřístupňuje stuhový portál s pozdně barokními oplechovanými dveřmi pobíjenými pásky a dekorativními rozetami. Stavbu západně od schodiště vymezují silnější zdi, hypoteticky středověkého původu. Na konci křídla pozdně barokní klenba s pětibokými výsečemi. Některé dveře rokokového typu mohou pocházet z doby výstavby. Krov pozdně barokní. Přízemní dvoutraktový domek v jivýchodní části parcely přiléhá k severní straně novomlýnské věže. Interiéry jsou zaklenuty segmentově (chodba) a neckovou zrcadlovou klenbou (místnost, později rozdělena příčkou). Tento objekt je klasicistní, před polovinou 19. století.