Románská centrální kaple asi z 1. pol. 12. stol. byla stavebně upravena ve 3. čtvrtině 14. stol. V pol. 17. stol. byla rozšířena a přestavěna. V r. 1845 byla barokní přístavba stržena. Kaple byla opravená v l. 1929-35. Kaple původně zasvěcena sv. Štěpánovi, od 14. století sv. Longinovi. Typická románská rotunda je tvořena vyšší válcovou lodí uvnitř zaklenutou kupolí a nižší apsidou s konchou v nitru, připojenou k lodi na východě. Loď je osvětlena z jihu románským štěrbinovým, půlkruhově završeným okénkem s oboustranně rozevřenou špaletou. Vstoupit do lodi lze prostým, půlkruhově zaklenutým vchodem v zazdívce z r. 1845 od západu. Ve vstupu kovová mříž. Zbytky původního románského portálu jsou přiznány severně od vstupu. Původní románské okno v ose apsidy bylo nahrazeno velkým opukovým lomeným oknem s šikmým ostěním, na vnějšku široce prožlabeným. Precízně vytesaná kružba, restaurovaná v r. 1930, je tvořena dvěma jeptiškami nesoucími kruh s vepsaným trojlistem. Kuželovitá střecha lodi je pokryta prejzovou krytinou, uprostřed z ní vyrůstá vysoká lucerna. Horní osmiboká část lucerny je raně barokní.