dům U Černého orla

V místech dnešního domu patrně stál dvůr mohučského arcibiskupa Ludwiga. Převážná část suterénních konstrukcí pochází z pozdně středověké výstavby, ve vyšších podlažích již jen hraniční zdi. K první renesanční přestavbě či rozšíření došlo asi před r. 1586. Renesanční je patrně celý dnešní základní rozvrh domu a snad i větší část kleneb a schodiště, překvapivě zachované i ve vyšším podlaží, jen málo klasicistně porušené. Renesanční je i zadní stavení, přestože bylo v baroku nově zaklenuto. Snad někdy před r. 1610 došlo k další renesanční úpravě, při níž byl dům zvýšen na dvoupatrový s průčelním zděným štítem. V patře byly některé prostory nově barokně zaklenuty. Klasicistní úpravy se dotkly významněji vnitřní dispozice (zvláště 3. p. V novější době došlo pouze k drobnějším úpravám ve 2. a 3. p., . Úpravy z r. 1930 se dotkly jen zadního traktu. Trojpatrová budova s malým, dodatečně ještě zastavěným pavlačovým dvorkem. Uliční fasáda je čtyřosá, pozdně barokní ze 2. čtvrtiny 18. stol. Parter byl zcela nově upraven po odstranění výkladcových konstrukcí. Okna všech tří pater doplňují šambrány oble vytažené do uch. Střední dvojitou osu, zdůrazněnou jako risalit, uzavírá nad modelovanou korunní římsou (ve smyslu tvorby Giovanniho Battisty Alliprandiho) trojúhelný fronton. V jeho vrcholu se vypíná pískovcová socha sv. Floriána. V 1. p. se zachovaly charakteristické pozdně barokní dveře, další dveře jsou pozdně klasicistní.