Tzv. Malý Černínský palác (býv.černínská jízdárna) Nejstarší písemné zprávy k objektu na tomto městišti jsou z r. 1383. Po husitských válkách a požáru 1541 zůstaly objekty až do r. 1562 opuštěny. Dům s pozemky pak v r. 1718 koupila hraběnka z Valdštejna pro Fr. Černína. Po 1720 započala velká přestavba pod vedením F. M. Kaňky. Stála zde sala terena, jízdárna, kočárové kolny, byly zde byty pro úředníky a v nádvoří měla být Neptunova kašna. V 19. st. Černínové nejevili o jízdárnu zájem a r. 1841 byla prodána v dražbě. 1846 sloužil objekt jako donucovací pracovna. Jízdárna byla zbořena. Po 1860 došlo k celkové obnově. Bývalá jízdárna zabírá silně protáhlou parcelu při horním okraji Loretánského náměstí. Skládá se z nárožního domu s hranolovou nástavbou a delší navazující části. Průčelní fasáda nároží je patrová, tříosá, završená atikou a štítem s oknem ve tvaru volského oka. V přízemí je obloukově zakončený otvor průjezdu s dvoukřídlými dřevěnými vraty. Okna jsou rámována šambránami s uchy a kapkami, mají parapet s vystouplým polem a suprafenestry završené úseky vzduté římsy. Druhá část je patrová, šestnáctiosá završená sedlovou střechou s řadou drobných vikýřků. Fasáda je hladká, okna patra rámují stuhové šambrány mají podokenní parapety s čabrakami v polích a suprafenestry. Dvorní fasády jsou jednoduché, přestavbami ztratily na jednotnosti. V patře na zastavěné pavlači jsou lisenové rámce. Okna mají stuhové šambrány. Část objektu má klenuté sklepy. Přízemní prostory jsou zaklenuty plackami. V dvoutraktovém východním křídle byly užity klášterní a valené klenby s trojúhelnými výsečemi.