Kolowratský palác

Fara u sv. Mikuláše (Dům Bělehrad, Kolovratský dům) Dům na gotických základech, přestavěný pozdně goticky v l. 1473-93, renesančně a především raně barokně kol. r. 1690. V 17. stol. budova sloužila jako fara při kostele sv. Václava (přesná data nejsou známa, ale pravděp. to bylo v souvislosti s předáním býv. farní budovy jesuitům. Již r. 1690 se uvažovalo o výstavbě nové fary (stavbou pověřeni mistři Peter Erhard a Nikolas Zimmermann), do r.1692 byl hotov krov. K užívání pak byla budova předána v r. 1694. Část (tvoří dnes čp. 177) z pův. fary byla vyčleněna pro potřeby farní školy, další část se prodejem dostala do soukromých rukou. Na příkaz magistrátu dělal v r. 1707 na faře drobné úpravy Antonio Lurago, někdy mu je v literatuře přičítána celá stavba. V r. 1868 došlo k opravě střechy, v r. 1884 měly následovat dispoziční změny podle plánů stav. Josefa Srdínka. V r. 1937 byla opravována fasáda, v r. 1969 schválena adaptace přízemního bytu. Kol. r. 1992 došlo k větším stavebním zásahům v interiéru v souvislosti s úpravou objektu pro potřeby Poslanecké sněmovny. Fasáda nárožního dvoupatrového domu má ve Sněmovní ul. nepravidelnou skladbu; většina detailů ukazuje na vznik kol. r. 1690, jen některé jsou patrně mladšími doplňky. Tak kvadratická rustika přízemí byla zřejmě nově provedena, okna s obíhající stuhovou šambránou jsou asi původní. Vlevo od portálu jsou rozmístěny v rytmu 3+2, vpravo je pouze dvojice. Pozoruhodný edikulový portál rámují tříčtvrteční sloupy, které vynášejí silně vyloženou římsu, vznikající oblobením kordonu. Boční fasáda do Thunovské ul. jen zčásti přebírá profilaci a výzdobu hl. průčelí. Přízemí za arkýřem již nemá kvádrování, v mezeře mezi okny v 1.patře se nad arkářem objevuje drobná nika, dnes již bez sošky. V interiéru jsou dochovány malované stropy (datace do doby výstavby objektu kol. r. 1690). Všechny uměleckořemeslné doplňky jsou novodobé z poslední úpravy (1992), stejně jako hl. domovní schodiště.