Budějovická brána

Budějovická brána stojí na skalnatém ostrohu nad tokem Polečnice na okraji severního předměstí Latránu. Brána je spolu s přilehlými budovami bývalého špitálu výraznou pohledovou dominantou při vstupu do města od severu. Brána z konce 16. století (1598) byla postavena v souvislosti s navazujícím kamenným mostem, který ve své době nahradil již nevyhovující dřevěný mostek, vystavěna byla Petrem Vokem z Rožmberka a následně darována městu výměnou za slib trvalé údržby. Stavitelem brány byl s největší pravděpodobností Benedetto Domenico Cometta z Eckthurnu, předlohou pro stavbu se stal knižně vydaný návrh brány od italského renesančního architekta Sebastiana Serlia, přičemž dalším inspiračním motivem byl antický vítězný oblouk trojdílné kompozice. Budějovická brána je jedinou dochovanou branou v Českém Krumlově, v 1. polovině 19. století, kdy se bourali městské brány, stále odpovídala dopravním požadavkům, a proto nebyla zbořena. Roku 1934 byl na východní straně od průjezdu prolomen dodnes dochovaný průchod pro pěší, v 60. letech 20. století byl proražen další průchod pro pěší na protější straně, který zanikl po úpravě mostu v roce 1996. Adaptace interiéru pochází nejspíše z období klasicismu Brána má v severním průčelí trojdílné řešení, osy jsou odděleny pilastry s dorskou hlavicí s ionskými patkami. Plocha fasády je bosována, přičemž bosáž probíhá přes pilastry. Postranní osy jsou v přízemí tvořeny půlkruhově sklenutými poli, původně se jednalo o niky s půlkruhovou konchou s mušlí. Východní strana je zaslepena, západní je prolomena průchodem pro pěší. V úrovni patra se dochovaly niky s mušlovou konchou, které byly původně i níže, pod římsou se nachází obdélná vpadlá pole. Centrální osa je v přízemí tvořena rozměrným portálem průjezdu, který je umístěn ve vpadlém poli, kam se zvedaly padací dveře. Sklenutí portálu je lemováno klenáky, vrcholový klenák a paty klenby lehce vystupují do prostoru. Nad průjezdem se nachází obdélné pole s reliéfním městským znakem. Na pilastry dosedá kladí dorského tvarosloví. Architráv je redukován do podoby pouhé římsy, vlys je tvořen klasicky triglyfy s metopou, mírně vyložená římsa nese tříšku s prejzovou keramickou krytinou, ze které vyrůstá hmotné krenelované cimbuří. Brána dále vrcholí polygonální věží se zastřešením krytým prejzy. Věž se obrací ven z města hranou, plochy směřující z města jsou členěny obdélnými otvory, na východní straně se jedná o vstup na cimbuří, na západní straně je menší zaslepená střílna. Hmota je zakončena zjednodušeným vlysem s profilovanou římsou, který je zdoben malovaným rostlinným motivem. Nároží jsou armována barevnou malbou. Jižní strana brány je hladká v přízemí jednoosá tvořená půlkruhově sklenutým průjezdem. Průjezd je lemován zdůrazněnými klenáky, zajímavým detailem je vrcholový klenák s vytaženou horní hranou do tvaru vykrojené špičky. Stejné tvarosloví najdeme i na Červené bráně k prvnímu nádvoří areálu zámku. Dvě navazující patra jsou oproti hmotě přízemí užší, dvouosá. Osy jsou tvořeny pravoúhlými otvory oken vyplněných dřevěnými okenicemi. Okna mají kamenná ostění s plastickým lemem. Patra jsou zdobena malovanou rustikou, nároží jsou v omítce armována. Kolem oken jsou čtyři různé malované renesanční šambrány napodobující štukové provedení se zavíjeným ornamentem, mezi okny jsou umístěny v omítce malované sluneční hodiny. Korunní římsa obíhá ze severního průčelí a má shodnou zdobnost.