Měšťanský dům má šířkově rozvedené hlavní průčelí, které se uplatňuje na severu v Kostelní ulici. Zadní průčelí domu nad řekou stále prozrazuje, že se původně jednalo o dva samostatné domy spojené později štítovou atikou a úpravou fasád. Hlavní fasáda je zdobena plastickými geometrickými vzory, které byly vytvořeny pomocí na koso kladených cihel. Výrazná kordónová římsa s motivem zubořezu odděluje přízemí od suterénu domu, jehož fasáda je plochá a nečleněná. Vlevo je v segmentově klenuté nice půlkruhový vstup do interiéru. Napravo pak dvě nestejně velká okna v segmentově klenutých nikách. Ve zbývajících podlažích je fasáda trojosá, symetrická. V přízemí, blíže sousednímu domu je prostý obdélný vstup, napravo pak dvě stejně velká okna, vzájemně oddělená vpadlými poli a všechny osy mají ve vrcholu nasazeno segmentové vpadlé pole a římsu z nakoso kladených cihel. Pás pěti ustupujících kruhů s plastickými středy odděluje plochu prvního patra, kde jsou symetricky rozmístěny tři okenní osy oddělené v padlými obdélnými poli. Všechny osy mají v parapetu nasazený zubořez cihlové římsy a nad záklenky pak vystupují trojúhelná pole evokující vimperky. Tento výzdobný motiv připomínající v celku velkou klikatku spojenou ve vrcholu rovný úsek zubořezu je již rozveden na ploše okosené štítové atiky. Ta je na vrcholu zdobena kružbovým motivem překrývajících se obloučků, které jsou jako římsa po obvodu tvořeny zubořezem nakoso kladených cihel. Velice specifická forma omítkové úpravy, jejíž analogii v Českém Krumlově nenajdeme. Dekor vykrojených obdélných polí (odpovídá baroknímu období) se spíše rondokubistickými motivy trojúhleníků a kruhů vznikl mezi léty 1773 - 1886. Archivní foto zachycuje v místě dekorativních trojúhelníků otvory. Zadní fasáda nad řekou vyrůstá z příkrého svahu a je na ní dosud patrné původní členění objektu na dva domy. Nároží je členěno plochým kvádrováním. V koutu při sousedním domu vystupuje mělký přístavek s pultovou, šindelem krytou střechou. Na jejího plášti jsou ve dvou úrovních umístěny trojice malých úzkých okének. Ve zbylé části suterénu se nalézají dvě obdélná okna s hlazenými paspartami po obvodu. Plochu průčelí dělí na patra kordónové římsy se zubořezem z nakoso kladených cihel. V přízemí se otevírá celkem pět oken rozdělených na trojici a dvojici sdružených oken se segmentovým záklenkem a společnou hlazenou paspartou. V patře je pod střechou pět menších oken se segmentovým záklenkem hlazenou paspartou po obvodu. Okna jsou rozmístěna v nepravidelném rozestupu. Štítová atika je na vrcholu zdobena kružbovým motivem překrývajících se obloučků, které jsou jako římsa po obvodu tvořeny zubořezem nakoso kladených cihel. Za atikou vystupují dvě valbové, šindelem kryté střechy. Na nevelkém úseku západní fasády se nad střechou domu čp. 164 otevírají dvě menší a jedno větší segmentově sklenuté okno s hlazenou paspartou. Současná šedo bílá tektonika se uplatňuje shodně s čp. 161. Barevné řešení snad odpovídá mladší nálezové situaci. Na počátku 20. století se tektonické rozvržení světlého a tmavšího odstínu uplatňovalo obráceně. Na rizalitu se kolem roku 1900 uplatňovaly cihelné prvky v režné podobě, jak odpovídá historizujícímu období. Obrys obloučkového štítu se uplatňoval v omítané podobě (popř. pod nátěrem) i na fotodokumentaci před rokem 1886. Dvorní průčelí se výrazně uplatňuje v panoramtu města. V 90. letech 20. století byly jižní fasáda upravena podle nálezové situace do pozdně středověké podoby. Atikové drobné okenní otvory i okenní otvory v úrovni 1. a 2. podlaží byly orámovány hlazenými bílenými paspartami. Základní plocha je hrubě hlazená, režná povrchová úprava. Na západním nároží se uplatňuje červená bosáž. Plastický dekor obloučků atiky a dvou kordonových říms je vyzděn podobně jako na uličním ze šikmo vysazených režných cihel. Bylo obnoveno střední okno v úrovni 2. podlaží. V 19. a 20. století se tato fasáda uplatňovala jednoduše bez jakékoliv zdobnosti, včetně vodorovně ukončené atiky.