katalogové číslo
1000128748
název
klášter Rosa Coeli
kraj
Jihomoravský kraj
okres
Brno-venkov
obec
Dolní Kounice
část obce
Dolní Kounice
katastrální uzemí
Dolní Kounice
adresa
Růžová
stupeň památkové hodnoty
hodnotný
význam památkové hodnoty
národní
typ
klášter
kategorie
areál
památkově chráněno od
3. 5. 1958
torzální
ano

anotace

Klášter se řadí k nejvýznamnějším středoevropským církevním stavbám vrcholné gotiky. Jedná se o nejstarší ženský premonstrátský klášter na Moravě a zároveň nejstarší šlechtickou fundaci, založenou r. 1181.

dějiny

Založení kláštera podrobně popisuje ve své kronice opat kláštera v Milevsku Jarloch. Jeho historický a stavební vývoj je spojen s významnými osobnostmi našich středověkých i novodobých dějin. Vznik kláštera spadá do období, kdy si na jižní Moravě budovali rozsáhlé dominium páni z Kounic; k nim náležel zakladatel kláštera, Vilém řečený z Pulína. Ten se účastnil mocenských bojů mezi českým knížetem Soběslavem II. a rakouským vévodou Jindřichem II. Jasomirgotem. Při vpádu do rakouské země r. 1175 vojska Soběslava II. plenila také církevní stavby, za což byli Soběslav a jeho nejbližší pomocníci dáni papežem do klatby. Aby se zbavil klatby, vydal se Vilém do Říma k papeži prosit za odpuštění. Papež mu za jeho pokání dal úkol vystavět na svých statcích klášter. Kounická huť, pracující na stavbě gotického kláštera, je stylem a kvalitou své práce spojována a srovnávána s evropsky slavnou parléřovskou hutí Karla IV. V průběhu svých bohatých dějin byl klášter pod patronátem papeže i českých králů. Do jeho podoby se zapsalo několik dalších významných postav, například strahovský opat Vít, s jehož osobností je spojena obnova na přelomu 17. a 18. stol.

popis památkové hodnoty

Tato stavba je srovnávána s tvorbou naší nejvýznamnější a evropsky slavné gotické stavební hutí parléřovské. (Dle odborných studií nelze s jistotou vyloučit, že by se na sochařské a kamenické výzdobě podílela parléřovská huť, nicméně pravděpodobnější vysvětlení slohové podobnosti je v původu huti nebo jednotlivých pracovníků ve Švábsku.)

popis

Zřícenina kláštera Rosa coeli se nachází v údolí řeky Jihlavy přímo pod hradním kopcem. Klášter se řadí k nejvýznamnějším středoevropským církevním stavbám vrcholné gotiky. Spolu s hradem tvoří harmonický celek, mohutné zdivo klášterního chrámu a přilehlých staveb ohromuje svou nevšední monumentalitou, jedná se o ojedinělý stavební areál v celonárodním měřítku. Klášter s kostelem P. Marie byl založen r. 1181 Vilémem z Pulína. Želivský opat do něj uvedl r. 1183 premonstrátky z kláštera v Louňovicích. Klášter byl pojmenován Rosa coeli - Růže nebeská a je nejstarším ženským klášterem na Moravě. Hranice klášterního panství se postupně rozšiřovaly, význam kláštera se ještě více zvýšil r. 1268, kdy jej pod svůj patronát vzal papež Kliment IV. Roku 1284, po vymření drnholecké větve Kouniců, se dolnokounický klášter stal klášterem královským. Pod svou ochranu si jej vzal český král Václav II. V této době byl již klášter na tak vysoké ekonomické úrovni, že si mohl dovolit z vlastních prostředků vybudovat pro svou ochranu na návrší nad Kounicemi pevný gotický hrad. Po ukončení stavby hradu, někdy před rokem 1330, byla zahájena velkolepá nákladná přestavba klášterních budov. Za husitských válek byl klášter vypálen. (Po požáru byla nad chrámem obnažena klenba, která se v důsledku povětrnostních vlivů zřítila. Chrámová loď byla poté zakryta pouze trámovým stropem a původní klenba již nikdy nebyla obnovena.) Následně upadající komunita po r. 1522 zanikla, r. 1526-7 převzal hospodářskou správu moravský zemský hejtman, na podzim 1527 se panství ujal král Ferdinand I, který je dal postupně do zástavy, r. 1537 do dědičné držby Jiřímu Žabkovi z Libmerka. Původní, zřejmě jen dřevěné klášterní provizorium bylo pravděpodobně záhy nahrazeno kamennou stavbou (kostelem) - část jejího zdiva je obsažena v sev. a záp. křídle dnešní křížové chodby. Snad někdy ve 20. letech 14. stol. byla pak založena velkolepá novostavba. Práce byly provedeny ve dvou fázích. Po dokončení prostoru, označovaného dnes jako kapitulní síň, a západní zdi nynější křížové chodby, došlo zřejmě ke změně plánu. Byl vybudován kostel se sakristií (kaplí?), křížová chodba a další součásti klášterního obydlí, které se však nezachovaly. Stavba se nepochybně protáhla hluboko za pol. 14. stol., pravděpodobně až přes r. 1400. Jiří Žabka z Limberka údajně kostel opravil a zřídil tam rodinnou hrobku. R. 1698 objekt koupili strahovští premonstráti a pokusili se klášter obnovit. R. 1699 prostor při sev. křídle křížové chodby upravili na kapli a směrem k řece postavili nové obydlí. Opravovala se také křížová chodba a kostel - ten byl r. 1703 znovu vysvěcen, avšak ještě v témže roce vyhořel. (V přízemí křížové chodby byla dvě zřícená klenební pole obnovena z cihel tak, aby napodobovala původní architekturu. Jde tedy o jeden z nejstarších projevů "památkové péče" u nás.) R. 1808 prodali strahovští klášter i s kostelem zpět dolnokounickému panství. Kostel s křížovou chodbou se navzdory některým zásahům měnil ve zříceninu. R. 1902 dostala křížová chodba novou střechu a od r. 1926 byly v klášteře prováděny zabezpečovací práce. Dnešní komplex klášterních budov částečně obklopuje středověká kamenná zeď se vstupní gotickou hrotitou kamennou bránou. Samotný klášterní komplex tvoří konventní kostel Panny Marie, dochovaný v obvodovém zdivu a křížová chodba s rajským dvorem (přízemní etáž s klenbami, v patře jen obvodové zdi); k ní na východě přiléhá tzv. kapitulní síň, na severu hranolový útvar zalamovaného schodiště do patra. Dále pak volně stojící trojlodí barokního obydlí a západně od kláštera hospodářský dvůr. Nejmohutnější stavbou areálu je kostel. Je to orientovaný, podélný, jednolodní kostel křížového půdorysu s výrazně přečnívajícím transeptem a s polygonálním závěrem, z vnějšku opatřený systémem opěrných pilířů. Mezi nimi prolomena značně převýšená okna s lomeným záklenkem, původně dělená pruty. Hlavní vstup do kostela je umístěn v záp. průčelí podélné lodi. Svým pojetím i sochařským provedením patří vstupní portál k ojedinělým dílům tohoto typu u nás. (Portál s figurálním tympanonem vrcholící vimperkem s kytkou, vniklý zřejmě ještě před polovinou 14. století, je cennou ukázkou vrcholně gotické architektonicko - sochařské práce na Moravě). Ve vstupní části chrámu se dále nachází malý gotický portálek vedoucí na vřetenové schodiště ve věžici, která vystupuje z jižní zdi lodi a je završena zděnou jehlancovou střechou. I když interiér kostela je dnes bez kleneb, není obtížné při množství zachovaných detailů rekonstruovat původní vzhled. Žebra převážně hruškového profilu s reliéfně zdobenými svorníky nesla neobvykle archaicky pojaté šestidílné a sedmidílné klenby. V západní části hlavní lodě byl původně dřevěný chór, který byl později nahrazen kamennou stavbou v rozsahu tří klenebních polí. Přístup na chór byl z prvního patra jižního křídla křížové chodby nebo portálem ze zmíněného vřetenového schodiště. Charakteristické je horizontální členění interiéru souvislou podokenní římsou, k níž se sbíhají přípory kleneb nebo jejich svazky ukončené jemnou ostruhou. Místo hlavic je použito polygonálních baldachýnů se štítky, kraby a fiálami. Figurální konzoly kvalitního sochařského zpracování spolu s ostatními vyspělými kamenickými detaily jednoznačně ukazují, že v Kounicích pracovala stavební huť nejen důvěrně obeznámená s tvaroslovím obvyklým v parléřovské huti Karla IV., ale i dosahující její kvalitativní úrovně. Ke kostelu přiléhající křížová chodba je v přízemí zaklenuta sledem křížových žebrových kleneb, vnitřní zeď křížové chodby je redukována na pilíře hrotitých oken, které jsou v rajském dvoře zajištěny opěrnými pilíři. První patro je do rajského dvora otevřeno pravoúhlými gotickými okny, z původních kleneb dochovány pouze baldachýnové konzoly. Tzv. kapitulní síň je zaklenuta rovněž křížovou žebrovou klenbou, klenební svorníky a konzoly taktéž zdobeny figurálními, zoomorfními a vegetabilními reliéfy, připomínajícími souvislost s parléřovskou hutí. Kapitulní síň je vůbec nejcelistvěji dochovaným prostorem celého areálu. V klášteře jsou uchovány architektonické články aj. součásti jeho někdejší výbavy a též fragmenty pocházející z jiných míst v Dolních Kounicích, zejména z hradu a zámku (např. velmi cenné gotické náhrobníky s figurální výzdobou).

Objekty areálu/souboru

Památková ochrana

Digitální dokumenty (MIS)

Všechny dokumenty v MIS

Zobrazení na mapě

Definiční a přírůstkové body

Lokality

  • Kód CZ 2725, Dolní Kounice, město, Dolní Kounice, Brno-venkov, Jihomoravský kraj
  • Kód CZ 26933, Dolní Kounice, býv. hl. městská čtvrť, Dolní Kounice, Brno-venkov, Jihomoravský kraj

Regiony

Informační systém o archeologických datech (ISAD)

Seznam pramenů/literatury (Carmen)

stáhnout data v .xls