soubor dvou domů

Objekt s dispozicí dvou budov byl vystavěn v několika úrovních ve svahu nad řekou Vltavou klasicistní průčelí sleduje ustupující linii Horní ulice. Od Vltavy podél proluky zvané Myší díra probíhají mohutné zdi se zbytky bastionu Větší dům je patrový s klasicistním trojúhelným štítem zakončeným volutami. Menší objekt je přízemní. Obě budovy mají shodnou typologii štítů, mezi budovami je patrný vjezd do dvora. V posledních letech byl objekt zcela zrenovován. Vnitřní dispozice většího objektu: v úrovni přízemí tvoří hloubkový trojtakt. Přízemí je z větší části klenuté, v suterénu se uplatňují pouze klenuté místnosti. Střešní konstrukce: hambálkový krov s dvojitou stojatou stolicí. Na dvorní straně navazují na objekty terasy, využívaní jako restaurační zahrádky. Objekt s klasicstním průčelím z počátku 19. století v dnešní podobě fasáda odpovídá i situaci na počátku 20. století. Historizujícího původu jsou zřejmě drobné úpravy okenních šambrán. Boční průčelí do hradebního příkopu má shodné členění s uliční fasádou. Uplatňuje se zde po celé délce úzká pavlač s kovovým zábradlím. S objektem čp. 26. je provozně propojen ještě drobný objekt čp. 27 s obdobnou úpravou členění fasády i barevným řešením. Barevné řešení s kontrastem světlejších plastických prvků a tmavší plochy odpovídá situaci na počátku 20. století. Kontrastu přispívá také odlišná povrchová úprava omítek. K drobné úpravě proti staršímu stavu došlo u parapetních polí oken 1. patra. K architektonické jednotě průčelí přispívá i bílý nátěr soklu na rozdíl od šedého nátěru staršího stavu. (Jedna z mála realizací, kde se v úrovni soklu uplatňuje z hlediska potřeby tektonické jednoty bílý nátěr) Nad dveřmi dochovány historizující držáky pro zavěšení praporů. Při jihozápadním nároží se uplatňuje dekorativně řešená stříška, z drobně dělených eternitových šablon. Podstatně jednodušeji členěné průčelí k řece, postrádá vertikální členící prvky. Barevné řešení ve zjednodušené podobě odpovídá hlavnímu průčelí. Poměrně úzká pavlač v úrovni prvního podlaží odpovídá řešení z konce 19. století. Mohutná vystupující pavlač, patrně poválečného původu byla při poslední renovaci objektu odstraněna. Dvůr mezi čp. 26, 27 je zřejmě dodatečně zastřešený, opatřen plechovou střechou.