Barokní hraniční kameny se původně nalézaly při bývalé hranici panství (místní název tzv. Královská cesta) při lesní komunikaci jihozápadně od obce Bezvěrov cca 500 m v lese na současné hranici katastrů Bezvěrova a Dolního Jamného. Bezvěrov příslušel k panství toužimskému, hranice s bezdružickým panstvím byla v majetku Löwensteinů. Hranice mezi oběma panstvími byla v terénu upravena jako mez ve formě nízkého valu navršeného z kamení, při němž byly osazeny hraniční kameny. V zájmovém úseku terénu bývala mez poměrně široká, olemovaná mezníky dokonce po obou stranách, a sloužila pravděpodobně jako cesta. Mez určená již dříve parcelami s parcelními čísly 134, 135 a 136 je zanesena ještě v současných mapách. Prochází většinou lesním porostem. Z původního poměrně hustého systému hraničních kamenů bylo v roce 2000 v k.ú. Bezvěrov nalezeno a prohlášeno za kulturní památku osm sloupků, v r. 2004 byly v terénu nalezeny jen čtyři sloupky (č.4, 5, 6, 7), v roce 2013 zbyly na původních místech pouze dva (č. 4 a 5) - ty byly v roce 2015 z bezpečnostních důvodů transferovány před budovu obecního úřadu v Bezvěrově. V 1/2017 byl před obecní úřad osazen další mezník (není ze souboru 8 prohlášených kamenů, nejde o kulturní památku). V roce 2015 přibyly do sousedství další dva hraniční kameny z Úterý, původně pocházející také z Bezvěrova (viz r.č. 29214/4-5207). Tvarově jde o jednoduché pilířky obdélného půdorysu se zaoblenou horní stranou. Rozměry: š. 35 cm, v. 70 cm, hl. 20 cm. Viditelná část nad terénem je pečlivě kamenicky opracována, pod terénem jen nahrubo jistě i vzhledem k lepší stabilitě. Materiálem dochované dvojice hraničních kamenů je středně až hrubozrnný pískovec okrové barevnosti. Na čelní stěně hraničních kamenů se nalézá znak majitele panství, vévody Julia Františka Sasko Lauenburského (1641–1689), pod ním letopočet osazení: „1686“, nad znakem pak iniciály: „I. F. H. Z. S.“ Takto bylo řešeno sedm z osmi prohlášených hraničních kamenů, ty stály v rozestupech několika metrů při lesní cestě, místně zvané “Královská”. Osmý sloupek, situovaný solitérně jihovýchodně dále v lese (stále na hranici panství - dnes katastrálního území Bezvěrov) byl doplněn rytým textem na obou čelních stranách a opět s letopočtem 1686.