Vodní tvrz v Chvojenci je poprvé připomínána v roce 1336, kdy král Jan Lucemburský zastavil tvrz s městečkem a panstvím proboštovi Petroltovi. Není vyloučeno, že tvrz zpustla již v průběhu husitských válek. Založena byla při královské kolonizaci k ochraně stezky vedoucí z Hradce Králové na Vysoké Mýto, kde se spojovala se stezskou Trstěnickou a pokračovala přes Litomyšl na Moravu. Jednalo se o tvrz rozsáhlou, obklopenou trojnásobným vodním příkopem a valem (průměr vnějšího valu činit téměř 150 metrů). Vnější val nedochoval vůbec a o jeho existenci svědčí pouze mírná terénní vlna v okolním poli. Střední val je dochován pouze v torzu na západní straně v blízkosti tzv. tvrzní nádrže (poz. parc. 706). První pás valů se nachází na poz. parc. 709 a je obklopen příkopy vnějšími na poz. parc. 708 a vnitřními na poz. parc. 710, vlastní akropole tvrziště (poz. parc. 711) je silně narušena a zárověň zarostlá hustým náletem. Na západní straně akropole byly nalezeny původní trámy (údajně “zkamenělé a černé a průřezu 70 - 90 cm”). Rovněž zde byly zaznamenány úlomky popelnic a nádob.