Z hlediska technického objekt tvoří obvodový prstenec založený na železobetonové patce, stejně jako vnitřní sloupy a obvodové zdi. Vertikální nosnou konstrukci stavby mají železobetonové sloupy v modulové síti 6x6 m a kruhové sloupy o průměru 40 cm v tlakových eternitových troubách. V podzemí jsou pouze kruhové vnitřní železobetonové sloupy o průměru 50 cm v tlakových eternitových troubách. Horizontální konstrukce sestává z průvlaků s železobetonovu deskou. Střecha se skládá z průvlaků a náběhů nad železobetonovou desku s rovným podhledem. Schodiště jsou ŽB s dobetonovanými stupni. Zastropení kruhového prstence je z železobetonové kopule kotvené do ŽB věnce, který je předepnut. Bednění pro kopuli bylo rozpočtováno jako tradiční, investor však mohl zařadit stavbu do experimentů a použít nafukovacího bednění, jehož projekt byl vypracován Výzkumným ústavem inženýrských staveb v Brně v roce 1964 pro kino v Uherském Hradišti. Na obvodových zdech budovy byly použity pilastry tvořené prefabrikovanými lamelami z umělého kamene z bílého cementu a světlých zrn, prováděné do ocelového bednění. Tento prvek do značné míry odkazuje na Le Corbusierovské stavby a celkové členění fasád exteriérů nám připomíná architektovu tvorbu. K prosvětlení chodby hospodářského vstupu, odpočívárny a předsíně promítací kabiny byla použita sklobetonová stěna. V kruhové stěně haly se nacházejí železobetonová prefabrikovaná okna s ocelovými větracími křídly. Klempířské prvky a jiné ocelové konstrukce architekt navrhl opatřit černým nátěrem. Celý exteriér je tedy laděn do bílých, černých a v detailech šedivých tónů. Omítky byly hladké štukové, obvodová stěna haly a výplň u vchodové stěny z tmavomodrého břízolitu. Atika budovy z vnější strany, předsazené vstupy a ostatní plné plochy po obvodu budovy byly provedeny v přírodním břízolitu. Sokl z Poštorenského granulátu. Podlahy byly provedeny z litého terasa z bílých a žlutých zrn. Do dnešních dnů se zachovala velká část původního řešení včetně neonového označení kina.