Žárové hroby jsou od sebe vzdáleny 150 – 200 cm a uloženy v hloubce 25 – 90 cm pod povrchem. Je téměř neuvěřitelné, že i některé z nejmělčích hrobů, mají kompletně zachované nádoby (neporušené nádoby cca 30- 40 cm pod povrchem). Nikdy zde totiž neprobíhala intenzivní hloubková orba. Většina pohřebišť z tohoto období byla nenávratně zničena právě hloubkovou orbou zaváděnou v 50. letech 20. století. Žádný z hrobů není narušen ani kořenovým systémem lesa, který zde zřejmě po 3 tisíce let nebyl. Kořeny jsou schopné roztrhat nádoby a jednotlivé střepy protlačit až do vzdálenosti několika metrů. Ze zatím prozkoumané plochy pohřebiště (odhadem max. z 5 %; k 15.11. 2006) je prozatím přes 120 přepravek materiálu z minimálně 85 žárových hrobů. Stovky pohřebních keramických nádob obsahují kromě kosterních ostatků i další předměty, např. bohatě zdobené miniatury, nebo tzv. šamanská chrastítka, solární kotouče, napodobeninu v podobě pentagonálního sekeromlatu, či 6 miniaturních cca 1 cm vysokých trojbokých jehlanů atd. Na parcele 406/35 se podařilo odkrýt dokonce unikátní žároviště na spalování mrtvých.