hrobka hrabat Chotků z Chotkova a Vojnína

Katalogové číslo

1475732245

Kraj

Ústecký kraj

Okres

Ústí nad Labem

Obec

Velké Březno

Část obce

Valtířov

Katastrální uzemí

Valtířov nad Labem

Typ

hrobka

Kategorie

objekt

Zpřístupnění objektu

ne

Sloh

neogotika

Autor

František Schmoranz st.

Vznik

1869

Konstrukční řešení

nosné zdivo; zděná konstrukce

Technika

zdění

Materiál

cihla

Anotace

Hrobka postavená pro posledního nejvyššího purkrabího Království českého Karla Chotka (1783—1868). Stavbu nechala postavit jeho žena Marie v novogotickém stylu podle projektu Františka Schmoranze st. Hrobka sloužila svému účelu do 70. let 20. století.

Dějiny

Pro svého manžela Karla Chotka (1783—1868) nechala hrobku postavit jeho žena Maria Chotková rozená Berchtoldová. Hrobka byla dokončena rok po Chotkově smrti. Autorem projektu byl František Schmoranz st. Konzervátor z Chrudimi a zakladatel významné stavitelské dynastie. Architekt stavbu pojednal původně velkoryseji, měla dokonce obsahovat i boční věž. Kvůli úspoře byla nakonec realizována v redukované podobě. Přesto se náklady vyšplhaly na 30 tisíc zlatých. Stavbu prováděla ústecká firma Alwin Köhler. Karel Chotek hrabě z Chotkova a Vojnína pocházel ze staré české šlechty, byl rakouským státním úředníkem. V roce 1841 zakoupil panství Velké Březno a postavil zde zámek, v roce 1846 přikoupil obec Valtířov, kde stojí hrobka. V letech 1826—1843 zastával Karel Chotek funkci posledního nejvyššího purkrabího v Království českém. Po něm byl úřad nahrazen funkcí správce země, jenž byl dosazován z Vídně. Hrobka sloužila svému účelu do 70. let 20. století, poté byly ostatky přeneseny na hřbitov do Litoměřic. V literatuře je někdy stavba uváděna jako hrobka Thunů pro pozdější rodinnou provázanost obou šlechtických rodin, jejichž členové zde také měli hrob. Vnučka Karla Chotka Maria Chotková (1863—1935), sestra Žofie – známé oběti sarajevského atentátu z roku 1914, si vzala Jaroslava von Thun-Hohenstein (1864—1926) a po svatbě přijala manželovo přízvisko.

Historický vývoj

Stavba byla projektována Františkem Schmoranzem st. Pro posledního nejvyššího purkrabího Království českého Karla Chotka (1783—1868). Původně byla zamýšlena s boční věží, pro úsporu byla realizována zmenšená verze bez věže. Náklady se vyšplhaly na 30 tisíc zlatých.

Popis

Centrální z cihel zděná stavba stojící na obdélném půdorysu s jehlancovou střechou. Umístěná je na severním okraji areálu bývalého hřbitova při kostele sv. Václava ve Valtířově. Hrobka je provedena v novogotickém stylu, kdy je základní hranolová hmota vertikalizována štíty a opěráky na všech čtyřech průčelích obdobně. Po stranách v nároží jsou vždy dva na sebe kolmé dvakrát zalamované opěráky s kamennou stříškou končící skoro pod úrovní korunní římsy. Stejně řešené opěráky jsou umístěny ve střední části každého průčelí. Pole mezi nimi je vyplněno velkým oknem s hrotitým obloukem s kružbou, kvadrilobem a svislými pruty. Východní strana má okno nižší, spodní část je vyplněna sedlovým kamenným portálem se vstupními dovnitř otevíravými dveřmi. V ose každého z průčelí se tyčí ve střešní rovině trojúhelný štít s úzkým oknem s kamenným ostěním a hrotitým obloukem. Štít je zakončen kamenným křížem. V severním štítu je nápisová deska s reliéfním nápisem v českém znění: „Karel hrabě Chotek, nejvyšší purkrabí Čech k poctě a památce vystavěla jeho manželka Maria hraběnka Chotková, rozená hraběnka Berchtoldová v roce 1869.“ Centrální vrchol střechy je ozdoben masivní gotizující kovovou kytkou. Stavba je neomítaná, pohledově se uplatňují ostře pálené cihly, sokl je z kamenných kvádrů, ve styku s cihlami mírně zkosených. Střecha je kryta patinovanou měděnkou.

Popis památkové hodnoty

Hrobka rodiny Chotků ve Valtířově je významnou ukázkou sepulkrální vysoké architektury 19. století na severu Čech. Vedle historických konstrukcí, uměleckého novogotického ztvárnění a řemeslného zpracování je výjimečná i tím, že byla určena pro ve své době nejvyššího politického činitele Království českého. Zároveň se jedná o jedinečnou realizaci příslušníka architektonické rodiny Schmoranzů činné hlavně v Praze a na Chrudimsku, eventuelně v zahraničí.