budova Krajského národního výboru Severočeského kraje

Katalogové číslo

1000155437

Kraj

Ústecký kraj

Okres

Ústí nad Labem

Obec

Ústí nad Labem

Část obce

Ústí nad Labem-centrum

Katastrální uzemí

Ústí nad Labem

Adresa

• Ústí nad Labem, Velká hradební č.p. 2336/8a

Typ

administrativní budova

Kategorie

objekt

Zpřístupnění objektu

ano

Sloh

pozdní funkcionalismus; bruselský styl; mezinárodní styl

Autor

Jan Gabriel, Jiří Fojt, Jiří Nenadál

Vznik

1956 až 1961

Specializace

moderní architektura

Konstrukční řešení

skeletový systém; montovaná konstrukce; železobetonová monolitická konstrukce

Technika

montáž; obkládání; zdění; lití

Materiál

beton; železobeton; beton litý; zdivo; kámen; kov; sklo; keramika

Tematické okruhy

Úkoly vědy a výzkumu

Anotace

Budova postavená v letech 1956–1961 v bruselském stylu pro potřeby KNV Severočeského kraje je ojedinělou kvalitní architekturou z období socialismu. Má půdorys ve tvaru písmene H s plochými střechami, řešena je jako trojtrakt se střední komunikací.

Dějiny

Objekt vznikl v místě výrazně poškozeném bombardováním na konci druhé světové války. Jeho koncept navazuje na úvahy o obnově města z konce 40. let. 20. stol., které byly diskutovány formou architektonických soutěží. Ze známějších autorů tehdy soutěžili např. Josef Hrubý nebo Václav Hilský. Nový návrh z r. 1956 autorů Jana Gabriela, Jiřího Fojta a Jiřího Nenadála některá předchozí řešení přejal (např. vstup akcentovaný zasedacím sálem v průčelí), v estetice se oprostil od předchozí etapy socialistického realismu, výrazné výtvarné řešení však bylo kritizováno v dobovém odborném tisku jako „módní“ a „dosti mechanické přebírání ne právě nejlepších výsledků západní architektury“. Budova byla postavena pro potřeby Krajského národního výboru nově vzniklého Severočeského kraje, v současnosti je sídlem Magistrátu města Ústí nad Labem.

Historický vývoj

Památková ochrana budovy byla řešena již v rámci výstavby (chráněno od 3. 5. 1958), rozhodnutí o památkové ochraně nabylo právní moci v r. 1963, tedy dva roky po dokončení stavby, což je poměrně pozoruhodná situace. Toto rozhodnutí mělo jistě vliv na dochování budovy v relativně intaktním nezměněném stavu do současnosti. Výjimkou je chybějící původní plastika Olbrama Zoubka a Evy Kmentové na průčelí, úprava primátorského patra, nebo rekonstrukce zasedací místnosti.

Popis

Budova dnešního magistrátu tvoří jeden ze dvou hlavních akcentů ústeckého Lidického náměstí, vystavěna byla jako protiváha protějšího novobarokního divadla. Zároveň její dvorní křídla spolu s navazující novou nechráněnou částí doplňují spektrum veřejných prostor města o vnitřní obdélné atrium. Průchody pod centrálním příčným křídlem budovy spojují Lidické náměstí s hlavním ústeckým náměstím Mírovým.

Budova má půdorys tvaru nepravidelného písmene H. Hlavní obdélný objem o pěti běžných patrech a jednom střešním se obrací průčelím k západu, do náměstí. Před něj je v ose průčelí vysunuta hmota jednacího sálu o výšce necelých tří běžných pater, která akcentuje vstup. Obě popsané části jsou, kromě vstupní partie, vyzdviženy na pilíře, parter je volně průchozí. Tři boční křídla, dvě dvorní východní a jedno na jihu předsazené západní, jsou třípatrová, s parterem plným. Objekt je podsklepený. Budova je opatřena plochými střechami, šesté patro stupuje, doplněné o půdorysně redukované sedmé. Boky předsunutého sálu a šestého ustupujícího patra jsou oroženy motivem vlaštovčích křídel.

Horizontálně je dům členěn na soklovou část obloženou kamenem (přízemí) a hlavní objem obložený červenohnědými keramickými pásky. Korunní římsa chybí. Hlavní hmota je oproti částem s keramickým obkladem pojednána ušlechtilým rastrem závěsové stěny. Tento rastr je po obvodu vydělen z obkladu širokou kamennou lizénou, rozhraní mezi přízemím a patry je podtrženo dobově abstraktně tvarovaným zábradlím s modrým nátěrem. Rastr je kamenný, vyplněný šedočernými plochami. Širší vodorovné parapetní pásy jsou protnuty užšími svislými pásy meziokenními. Okna v rastru i v keramikou obložených plochách jsou jednotná, svisle obdélná, dřevěná, zdvojená, horizontálně ve spodní čtvrtině poutcem předělená. Horní větší křídlo je výklopné kolem střední horizontální osy. Barva oken je bílá. Třetím kompozičním prvkem jsou monolitické obdélné plochy s rastry kruhových okének, určené především pro obslužné prostory, schodiště a chodby. Vertikálně sdružená čtvercová okna na bocích zasedacího sálu mají výplně osazené autorsky leptaným sklem.

Popis památkové hodnoty

Chráněné památkové hodnoty domu spočívají v jeho architektonickém ztvárnění a zařazení v urbanistickém členění této části města, jehož je neoddělitelnou součástí a zároveň svým hmotovým a architektonickým řešením spoluvytváří charakter uličního interiéru tohoto centrálního městského prostoru.