Pískovcová socha stojí u původní cesty ze Všeně na Žehrov v lokalitě zvané U sv. Jana, v polích zhruba 1 km jižně od obce Všeň, v blízkosti obce Ždár a hranice Středočeského kraje. V nedávné době vzniklo v tomto zemědělském prostoru několik zpevněných cest, na jejichž křižovatce se na travnatém trojúhelníkovém výseku plochy mezi třemi kaštany památka nyní nachází. Západně orientovaný objekt sestává z obdélné nízké podesty, ze které vychází nízký dvoudílný sokl, který vynáší kvadratický dřík doplněný o dvojici stlačených volut ve spodních rozích. Autor opatřil přední stranu soklu frakturním čtyřřádkovým nápisem zvýrazněným rámem s vykrojenými rohy, z něhož je znatelný pouze úsek letopočtu: „1828“. Kvadratický dřík zdobí pětice reliéfů v mělkých segmentově zakončených nikách – na čelní západní straně nad prázdnou plastickou kartuší sv. Anna vyučující Pannu Marii pod baldachýnem, na severní straně sv. Václav v podobě jezdce na koni v knížecím šatu a se zdviženou korouhví, na jižní straně sv. Alžběta Duryňská zpodobněná též v knížecím oděvu nalévá vodu klečícímu žebrákovi a na východní zadní straně sv. Mikuláš v biskupském oděvu s mitrou a berlou ve dvojici se sv. Floriánem, přičemž nad oběma bdí Boží oko. Pod nimi se nachází neidentifikovatelný, zcela erodovaný reliéf v oválné nice; může se jednat o zobrazení nehody povozu. Na horní část dříku navazuje profilovaná římsa, do které je vsazena prázdná plastická kartuše. Vrcholová socha světce v nadživotní velikosti je ztvárněna v tradičním pojetí ve vzpřímeném statickém postoji s krucifixem v náručí. Oděv postavy sestává z rochety se zdobeným lemem, almuky vepředu svázané tkanicí s velkými nápadnými střapci a vzadu s cípy s drobnými střapci, kleriky s jemně propracovanými záhyby a volně splývající štolou. Nohy světce jsou mírně rozkročeny a boty odkrývá jinde na zem sahající šat. Podoba chybějící hlavy nebyla dosud dohledána, pravděpodně světcovi nechyběly biret a ani svatozář s pěticí hvězd). Není známo, zda doplňoval někdy kompozici kromě krucifixu další z atributů. Socha byla podle takřka zcela zaniklého nápisu a soupisu soch z roku 1855 zhotovena v roce 1828 nákladem sedláků Jana Mařana ze Žďáru čp. 14 a Jana Žďárského ze Žďáru čp. 9. Za autora sochy můžeme se značnou pravděpodobností považovat Ignáce Martince ze Sestroňovic. Autorství potvrzuje i ověřený původ sochy sv. Jana Nepomuckého v Turnově na Daliměřicích z roku 1821, kde můžeme sledovat zcela shodný typ použitého písma, obdobný text a především do detailu totožné ztvárnění sochy samotné. Z 20. let 19. století pocházejí ještě další sochy a kříže v regionu, na nichž můžeme pozorovat stejný autorský rukopis – socha sv. Jana Nepomuckého v Troskovicích, kříže v Lažanech, Pěnčíně a Čtveříně a devastovaná socha sv. Františka Xaverského v Karlovicích.