kino Metro 70

Katalogové číslo

1999990834

Kraj

Olomoucký kraj

Okres

Prostějov

Obec

Prostějov

Část obce

Prostějov

Katastrální uzemí

Prostějov

Adresa

• Prostějov, Přikrylovo nám. č.p. 3694/5

Typ

kino

Kategorie

objekt

Významné prvky

neonové označení kina, původní typová kovová okna

Sloh

bruselský styl

Vznik

1965 až 1969

Specializace

moderní architektura

Konstrukční řešení

železobetonový skelet

Materiál

železobeton; ocel

Tematické okruhy

Úkoly vědy a výzkumu

Anotace

Kino Metro 70 v Prostějově představuje kvalitní architekturu sklonku 60. let 20. století. Objekt realizovaný v letech 1965 - 1969 dle projektu brněnského architekta Zdeňka Michala je variací na jeho starší návrh kina Hvězda v Uherském Hradišti.

Dějiny

Kino Metro 70 bylo postaveno v letech 1965 - 1969 podle projektu brněnského architekta Zdeňka Michala, jako jistá variace na jeho starší návrh kina Hvězda v Uherském Hradišti, který byl přizpůsoben místním technickým a urbanistickým podmínkám. V rámci stavby se architektovi podařilo zcela unikátním způsobem skloubit funkci podzemního krytu civilní obrany s každodenním provozem kina, navíc tak, aby druhotný účel budovy nebyl navenek nikterak prezentován. Navrhl tedy obdélnou stavbu s vnitřním kruhovým atriem, do kterého umístil kulovým vrchlíkem zaklenutý prostor promítacího sálu, jemuž zároveň přiřadil funkci krytu. Nadzemní partii objektu vyplnil prostorným a atraktivním foyer s provozním zázemím kina, zpřístupňujícím rovněž atrium, užívané jako respirium. Do suterénu zasadil nezbytné zázemí pro případné přežití skupiny lidí během nebezpečí, zatímco kinosál podkovovitého tvaru by v případě hrozby posloužil jako shromažďovací prostor. Umístění kina do Smetanových sadů bylo problematické. Studie navrhovala trojici alternativních možností, přičemž bylo nutné zvážit jak hledisko památkově chráněného areálu ohradní zdi, prostředí kina v parku či nutnost zkácení jistého množství stromů. Umístění kina ve Smetanových sadech bylo po četných jednáních určeno odborem výstavby Městského národního výboru v Prostějově protokolem ze dne 24. srpna 1964. Přistoupilo se k alternativě s kinem nacházejícím se v prostoru ulice Školní, kde se novostavba umístila na volnou plochu po demolovaných starých domech a do části parku, kde muselo dojít k cca 100 metrovému ubourání hradební zdi, což nakonec povolilo Ministerstvo kultury. Jednostupňový projekt kina byl vypracován na základě investičního úkolu rozhodnutím ze dne 28. ledna 1965. Investorem byl Krajský investorský útvar Brno, generálním dodavatelem Pozemní stavby Gottwaldov. Po provozní stránce byl projekt kina schválen Ústřední půjčovnou v Praze a odsouhlasen 8. 6. 1965. Zastavovací plán schválil odbor výstavby MěNV v Prostějově 2. 7. 1965.

Popis

Z hlediska technického objekt tvoří obvodový prstenec založený na železobetonové patce, stejně jako vnitřní sloupy a obvodové zdi. Vertikální nosnou konstrukci stavby mají železobetonové sloupy v modulové síti 6x6 m a kruhové sloupy o průměru 40 cm v tlakových eternitových troubách. V podzemí jsou pouze kruhové vnitřní železobetonové sloupy o průměru 50 cm v tlakových eternitových troubách. Horizontální konstrukce sestává z průvlaků s železobetonovu deskou. Střecha se skládá z průvlaků a náběhů nad železobetonovou desku s rovným podhledem. Schodiště jsou ŽB s dobetonovanými stupni. Zastropení kruhového prstence je z železobetonové kopule kotvené do ŽB věnce, který je předepnut. Bednění pro kopuli bylo rozpočtováno jako tradiční, investor však mohl zařadit stavbu do experimentů a použít nafukovacího bednění, jehož projekt byl vypracován Výzkumným ústavem inženýrských staveb v Brně v roce 1964 pro kino v Uherském Hradišti. Na obvodových zdech budovy byly použity pilastry tvořené prefabrikovanými lamelami z umělého kamene z bílého cementu a světlých zrn, prováděné do ocelového bednění. Tento prvek do značné míry odkazuje na Le Corbusierovské stavby a celkové členění fasád exteriérů nám připomíná architektovu tvorbu. K prosvětlení chodby hospodářského vstupu, odpočívárny a předsíně promítací kabiny byla použita sklobetonová stěna. V kruhové stěně haly se nacházejí železobetonová prefabrikovaná okna s ocelovými větracími křídly. Klempířské prvky a jiné ocelové konstrukce architekt navrhl opatřit černým nátěrem. Celý exteriér je tedy laděn do bílých, černých a v detailech šedivých tónů. Omítky byly hladké štukové, obvodová stěna haly a výplň u vchodové stěny z tmavomodrého břízolitu. Atika budovy z vnější strany, předsazené vstupy a ostatní plné plochy po obvodu budovy byly provedeny v přírodním břízolitu. Sokl z Poštorenského granulátu. Podlahy byly provedeny z litého terasa z bílých a žlutých zrn. Do dnešních dnů se zachovala velká část původního řešení včetně neonového označení kina.

Popis památkové hodnoty

Objekt je navržen v duchu domácí tvorby ovlivněné světovým děním. Architekt zcela unikátním způsobem skloubil funkci podzemního krytu civilní obrany s každodenním provozem kina. V rámci podnětů ze zahraniční architektonické tvorby objekt pojal invenčně. Jedna z významných realizací architekta Zdeňka Michala.