Z čelního pohledu se jedná o přízemní podsklepenou hladce omítanou budovu obdélného půdorysu se sedlovou valenou střechou krytou eternitovými šablonami a opatřenou odvětráním v podobě sanktusníku se stanovou střechou. Díky výrazné svažitosti terénu suterén kromě vstupního průčelí vystupuje nad terén. K severní a západní části vstupního průčelí a přední části jihozápadního a severovýchodního průčelí jsou přistavěna schodiště s rovným zastřešením, která se otvírají arkádami s lomenými oblouky. Hlavní vstup zapuštěný do niky ve tvaru lomeného oblouku je opatřen dvoukřídlými dveřmi prosklenými katedrálním sklem. Vstup flankují dva reliéfní řecké kříže. Nad vstupem se nachází vejčité okno dělené ocelovými profily do deseti tabulek. Další okna objektu dělená ocelovými profily na drobnější tabulky jsou v suterénu pravoúhlá a v přízemí lomená. Fasáda tvar oken sleduje zapuštěnými pásy. Jihovýchodní štít vrcholí komínem. Prostoře márnice v přízemí dominuje v omítce provedený reliéfní latinský kříž v nice ukončené opět lomeným obloukem. Objekt původně (dle podkladů k prohlášení věci za kulturní památku zpracovaných J. Kolocem 1. 7. 2003) sloužil pouze jako márnice.