Ke stavbě nové chlapecké školy byl vybrán pozemek nacházející se severně od dnešní Skálovy ulice mezi budovou Sokola a někdejším Skálovým sirotčincem. Škola je dvoupatrovou symetricky řešenou budovou se zvýšeným suterénem postavenou na půdorysu písmene E se třemi dvorními křídly. Nízké zvalbené střechy prostoupené úzkými cihelnými komíny kryje měděný plech, který nahradil původní pálené tašky. Díky atikové nástavbě a výrazným štítovým vikýřům se střecha z čelního a bočních pohledů neuplatňuje. Vzhled vnějšího pláště vychází z novorenesančních architektonických forem, které doplňují secesní zdobné prvky. Jihovýchodní vstupní průčelí má sedmnáct okenních os. Členěno je postranními rizality, které zvýrazňují boční křídla a vstupním osově umístěným rizalitem, který vrcholí osmibokou věží. Ta je prolomena arkádou, opatřena kamenným ochozem, hodinami, secesní výzdobou v podobě dívčích maskaronů, puttů a lunetovou nástavbou. Zastřešuje ji cibulová střecha se sanktusníkem. Vstupní portál je rizalitu mírně předsazen a v jeho nástavci posazeném na konzolách nalezneme bustu Jana Ámose Komenského flankovanou sovami nesoucími vzdutou římsu. Po stranách se dále nacházejí mísy s ovocem, ze kterých vylézají raci. Samotný vstup přístupný třemi stupni je zapuštěný do fasády a lemován ve své horní části secesním motivem ratolestí kaliny. Dveře jsou dvoukřídlé kazetové s prosklenou půlkruhovou výsečí s vitrají v horní části, na kterou navazuje půlkruhově zakončený světlík s vitrají znázorňující pohled na Trosky. Dveře mají dochované původní mosazné kování. Totožné boční rizality vrcholí novorenesančním štítem flankovaným úzkými věžičkami, který je prolomený lunetovým oknem a opatřen secesním dekorem ratolestí kaliny a dětským maskaronem. V úrovni přízemí se nacházejí štukové zdobné kartuše s vročením zahájení 1906 na západním rizalitu a ukončení stavby 1907 na východním rizalitu. Kartuše ze shora lemuje secesní motiv ratolestí kaliny. V centrální části rizalitů se nacházejí edikuly s alegorickými dívčími postavami Pilnosti (jihozápadní rizalit) a Mravnosti (severovýchodní rizalit). Sochy vytvořila průmyslová škola sochařská a kamenická v Hořicích dle návrhu profesora Josefa Drahoňovského. Alegorie Mravnosti představuje dívka českého typu obklopená liliemi, symbolem mravní čistoty. Pilnost představuje děvče moravské, plných a kyprých tvarů, které češe len. Na edikuly nasedá secesní dekorace s ratolestmi kaliny a dětským maskaronem. Pod korunní římsou rizalitů se nachází nápis: „ŠKOLA“. Rizality vrcholí novorenesančním štítem flankovaným úzkými věžičkami, který je také prolomen lunetovým oknem a opatřen secesním dekorem kalinových ratolestí a dětským maskaronem. Boční křídla jsou sedmiosá a stejného členění jako má vstupní průčelí. Přízemí pohledových průčelí člení průběžná bosáž. Dvorní průčelí je v centrální části hladké bez členění, křídla mají obdobné avšak méně zdobné řešení jako u jejich ostatních průčelí. Omítky jsou na pohledových průčelích hladké, provedené v kombinaci krémového a světle hnědého odstínu a imitace kamenných detailů. Dvorní průčelí je opatřeno nevhodným cementovým nástřikem hrubší struktury. Okna pater lemuje ve štuku provedená imitace kamenných ostění. Okna jsou dřevěná špaletová vyměněná v 80. letech 20. století, která respektují původní členění do písmene T. Původní okna se dochovala na podestách schodiště. Jsou jednoduchá šestikřídlá s dělením v horní třetině. Na podestě mezi přízemím a prvním patrem je okno segmentově ukončené. Dispozičně objekt odpovídá účelu, pro který byl postaven, tj. kolem osově umístěných chodeb jsou soustředěny jednotlivé učebny. Komunikaci mezi patry umožňuje centrálně situované kamenné schodiště s kovovým zdobným zábradlím s florálním motivem opatřeným dřevěným madlem, zdobnými probíranými podstavci na podestě mezi patry a v druhém patře, štukovou výzdobou a původním keramickým obkladem kolem jednotlivých stupňů. Chodbu suterénu, přístupnou i z bočního západního průčelí dveřmi obdobného avšak méně zdobného řešení jako u hlavního vstupu, ze shora uzavírá křížová klenba a zdobí štukový dekor kalinových ratolestí na konzolách pasů klenby. Chodby přízemí a vstupního schodiště jsou sklenuty částečně křížově a valeně se stejným dekorem jako v suterénu. V patrech jsou chodby klenuty valeně a zdobeny dětskými maskarony s listy kaliny. Vstupní halu se schodištěm a křížovou klenbou s výsečemi oddělují od chodby dřevěné „lítací“ dveře obdobného členění jako u dveří hlavního vstupu. Podobné dveře umožňují i vstup do suterénu. Vstup na podestu mezi přízemím a suterénem umožňují dveře umístěné na západním průčelí, a které jsou také shodného řešení jako u suterénu. Ve třídách včetně dveří se nedochovalo nic z původního vybavení. Z důvodu nedostatku vhodných prostor pro vyučování rozhodla místní školní rada v lednu 1903 o stavbě dvou budov pro dívčí a chlapeckou školu. C. k. okresní hejtmanství doporučilo jako architekta Jaroslava Valečku z Prahy. Rozpočet na stavbu činil 169 840 zlatých (339 680 korun). V únoru 1904 byla studie stavby schválená a provedena prováděcí plánová dokumentace. Stavební plány se bohužel doposud nepodařilo dohledat. Stavební náklady byly shledány neúnosně vysokými, a proto městské zastupitelstvo rozhodlo, že se uskuteční pouze stavba chlapecké školy. Stavba dívčí školy a tělocvičny byla odložena. Ke schválení plánů a rozpočtu došlo 2. listopadu 1905. Stavba probíhající mezi lety 1906–1907 byla zadána převážně místním řemeslníkům. Práce nádenická, zednická, tesařská a kamenická byla zadána Antonínu Holečkovi z Jičína a Václavu Soukupovi z Turnova. Práce na ústředním topení zajišťoval Jan Štětka z Královských Vinohrad, práce štukatérské provedla turnovská firma Josefa Horáka, dodávku železných konstrukcí zajišťoval Ladislav Čapek, práce klempířské a zámečnické zaštiťovalo sdružení zámečníků v Turnově, provedení vodovodu zajistil Hynek Tyl z Turnova, záchody (pisoáry s Belzovými olejovými sifony) dodala firma Roessemann & Kühnemann z Prahy. V dubnu 1906 došlo k slavnostnímu položení základního kamene a byly zahájeny výkopové práce. Koncem prosince 1907 byla stavba dokončena, úspěšná kolaudace proběhla 28. 12. 1907. Slavnostní svěcení nové školní budovy se uskutečnilo v neděli 5. ledna 1908. Ve škole vyučovalo 13 učitelů a jeden katecheta, obecnou školu navštěvovalo 407, měšťanskou 316 žáků. Ředitelem školy byl jmenován František Doubek. V roce 1933 byla budova školy osazena alegorickými sochami Mravnosti a Pilnosti. V poslední třetině 20. století přibyly ke dvornímu průčelí dvě obdélné přístavby jídelny a tělocvičny, které mají samostatné stavební parcely 610/2 a 607/2 a na něž se památková ochrana nevztahuje.