Objekt staré školy stojí na pravém (severním) břehu řeky Metuje v těsné blízkosti v jádru raně gotického kostela sv. Ducha. Stojí mezi řekou a historickou trasou cesty vedoucí k Novému Městu nad Metují. V současné době je škola utopena v moderní zástavbě, původně stála společně s kostelem a několika dalšími stavbami téměř odděleně – severozápadně od původního historického jádra někdejší samostatné obce. Stavba sestává ze tří objektů. Základním prvkem je budova původního školního objektu z roku 1824. Jedná se o přízemní objekt obdélného půdorysu zastřešený valbovou střechou, částečně podsklepený. Na jihozápadní straně je na ní napojena přístavba příčného křídla v jádru z roku 1878 zastřešená sedlovou střechou, přízemní, podsklepená. V jihovýchodním koutě je pak situován nízký přízemní objekt někdejšího hospodářského stavení zastřešený rovněž sedlovou střechou. Uprostřed těchto tří objektů je malý nezastřešený dvorek na západní straně uzavřený zdí s brankou do zahrady. Hlavní severní průčelí je pětiosé. Ve střední ose se nachází vstup s novodobými dvoukřídlými dveřmi zavěšenými na kamenném portálu s ustupující zalomenou profilací. V krajních osách jsou okenní otvory lemované profilovanými šambránami provedenými v maltě. Okna jsou dvojitá špaletová, vnější část novodobá, vnitřní z konce 19. století. Průčelí je završeno profilovanou korunní římsou s profilem vytaženým v maltě, římsa navazuje i na obě přilehlá boční průčelí. Východní průčelí je rozděleno na tři části – průčelí původní školní budovy, průčelí někdejšího hospodářského objektu a mezi nimi zdí s brankou. Průčelí původního školního objektu je tříosé s obdélnými okenními otvory lemovanými profilovanými šambránami provedenými v maltě. Okna jsou rovněž dvojitá špaletová, vnější část novodobá, vnitřní z konce 19. století. Fasáda je hladká s odsazeným soklem a korunní římsou navazující na hlavní severní průčelí. Střední zeď i průčelí hospodářského objektu jsou hladce omítnuté a obílené, hospodářský objekt někdy s odsazeným soklem a ve štítu se štěrbinovými větráky a seníkovými dvířky. Jižní průčelí sestává ze dvou částí – průčelí někdejšího hospodářského stavení a jihozápadní školní přístavby. Ta je v přízemí dvouosá hladce omítnutá, s novodobými trojkřídlými trojtabulovými okny. Kolem oken jsou profilované šambrány provedené v maltě, pod okny jsou cihlové parapety rovněž s profilací v maltě. Hladce omítnutá plocha je posazená na vysokém omítnutém opukovém soklu s úzkým oknem do sklepa. Štít je oddělen kordonovou římsou navazující na korunní římsu obou očních průčelí, hladce omítnutý, s orámováním hladkým pásem v maltě, v ploše s dvěma výškově obdélnými okny na půdu. Jižní průčelí hospodářského objektu je hladce omítnuté na předsazeném soklu, s třemi nepravidelně rozmístěnými okenními otvory, završeno je fabionovou korunní římsou. Západní průčelí je pojato jednotně. Plocha tohoto průčelí je hladce omítnutá, na nízkém omítnutém soklu vyzděném z opuky, završeno je průběžnou profilovanou korunní římsou navazující na přilehlá průčelí. Průčelí původní školní budovy je na západní straně trojosé, otvory bez šambrán, prostřední okno je slepé. V jižní části (na přistavěném křídle) jsou tři nepravidelně rozmístěné okenní otvory. Ve dvoře je členění původní školní budovy stejné jako u ostatních průčelí – s hladkou omítkou, soklem a korunní římsou. Před jihozápadní přístavbu přiléhá pultová stříška s přiznanou nosnou dřevěnou konstrukcí. Před hospodářský objekt je představěna předsíň z železobetonových desek s typovými dveřmi a oknem vyzděným z luxfer.