Areál Sochy domu se nachází na samotě severovýchodně od intravilánu obce na hraně uměle přetvořeného srázu ukončeného zalesněnou plochou, v místě někdejší zemědělské usedlosti. Sestává ze dvou základních organicky propojených částí – obytné se zahradou. Dům s obytnou a ateliérovou částí je situovaný v jižní části areálu, na západní straně je na něj přímo napojen hospodářský a parkovací dvůr. Rozlehlá zahrada s parkovou úpravou a širokou škálou drobné zahradní architektury je situována v severní, východní a severozápadní části areálu. Na jižní, jihovýchodní a jihozápadní straně je ohraničena cihlovou zdí, kolem níž vedou příjezdové cesty. Na severní, východní a západní straně zahrada plynule přechází v les, hranicí mezi zahradou a lesem je uměle vytvořený val. V západní části areálu (parkovacího dvora) stojí pod cestou samostatný objekt původně zamýšleného letního domku pro chlapce s přilehlou kůlnou. V jihozápadní části areálu stojí nevelký objekt příležitostného depozitáře. Jedná se o poměrně rozlehlou zahradu (cca 5000 m2), která je kompozičně i myšlenkově propojena s domem, který se nachází v její horní (jižní) části. Zahrada se rozkládá v poměrně prudkém svahu, který byl vytvořen částečně uměle rozsáhlými terénními úpravami. Má charakter přírodního parku s terasami, několika vodními prvky a je doplněna drobnými architekturami a konceptuálními realizacemi. Vlastní zahrada je obklopena kulisou vzrostlého lesa, což vyvolává dojem uzavřeného amfiteátru a dodává ji tak na příjemné intimitě. Obvyklý plot pak nahrazují hliněné a kamenné valy, které jsou přirozeně zakomponovány do terénu, uzavírají soukromý prostor zahrady, ale zároveň nebrání vizuálnímu a pocitovému splynutí celku s okolní přírodou. Terénní reliéf s mírnými návršími je protkán navazujícími minicelky umělých údolí, jezírek a míst zastavení a spočinutí. V přímém kontaktu s domem jsou nejstarší přírodní realizace z pol. 80 let – čtveřice „Zrcadlení“ a objekt s názvem „Prostor pro komunikaci“. Ten tvoří monumentální betonová deska stolu, která plní funkci venkovního posezení. „ Zrcadla I.-IV.“ představují různě tvarované bazénky, do kterých je sváděna dešťová voda. Reflexní hladina vodní plochy zrcadlí okolní přírodu i architekturu včetně nejbližšího okolí vyskládaného z velkých či malých balvanů, obrostlých lišejníky a doplněných různými rostlinami. Jednu z konfigurací pak doplňuje i fragment piniové šišky, pocházející z ohradní zdi rychnovského zámku. Prostor při vstupu lemují dvě kamenné zdi a dominuje mu pískovcová „Mohyla“ ve tvaru pyramidální stély, plnící zároveň konmemorativní funkci. Na ni navazuje výrazná realizace objektu „Meditující příroda“, tvořená kobercem kamenů a valounů. Od ní se dá po schodišti sejít k jezírku v „Údolí vodních pramenů“ a dále pak k „Ohništi pro duchovní souznění“. Na okraji areálu je situováno „Údolí vodní říše“ se spodním jezírkem a studánkou. V hustém mlází je ukryta „Pyramida“ jako místo energetického soustředění. „Údolí aktivity“ ve spodní části komplexu při obvodovém valu je pojaté jako sportovní hřiště a vévodí mu rozměrný stůl, který původně sloužil ke hře ve stolním tenisu, aby posléze fungoval jako podstavec pro příležitostné výstavy soch. Kolem hřebenu valu dospějeme do „Údolí věčnosti“ s dvojicí kamenných kvádrů a betonovou schránkou, odkud vede úvozová pěšina do „Údolí meditací“, které je obklopeno hustým prstencem smrků s válcovým kamenným sedátkem uprostřed. V jeho přímém sousedství se nalézá „Zahradní svatyně“. Tento podzemní prostor může sloužit jako sklep pro ovoce, ale jeho tvarování s kamennými stěnami a horním osvětlením také evokuje magické prostředí podzemních hrobek či chrámů. Nedaleká kůlna představuje srostlici vyskládanou nasucho z opukového lomového kamene s pozoruhodným interiérem, který prozrazuje jeho šikmé založení ve svahu. Obdobným způsobem je vyskládán i přírodní kamenný podstavec o obsahu cca 32m3 v nejvyšším bodě komplexu při horní brance, na kterém později vznikla „Svatyně múz“. Velice osobitým prvkem je i ,,Ponk vzpomínek“. Názvy jednotlivých objektů i zastavení naznačují východiska celé koncepce řešení, opřená o učení přírodní filosofie, esoterie a působení kosmické energie i vegetačních sil. Tento „nebeský“ rozměr není náhodný, protože ze stejných zdrojů čerpá vydatně i Kaločova malířská tvorba. V celé ploše zahrady jsou rozmístěny mohutné přírodní balvany doplněné solitéry okrasných či ovocných dřevin, které jsou pouze domácího původu. Celek je propojen třemi strmými schodišti s navazující sítí naznačených stezek a chodníků. Veškeré plochy jsou důmyslně vyspárovány tak, aby odváděly dešťovou vodu do jezírek či mimo areál. Zahrada má v sobě hluboký pocitový náboj, který je ještě prohlouben různými architektonickými či uměleckými prvky, jež jsou do ní vkomponovány. Je tak vytvořen harmonizující celek, kterému vévodí vlastní dům.