Mohutná vila na půdorysu písmene „L,“ krytá robustní mansardovou střechou vychází z těžkých barokizujících forem, kombinovaných s populárním neoklasicismem, který v severních Čechách zdomácněl. Střídmé fasády s hrubou, stříkanou omítkou (tzv. špricem) oživují francouzská okna s půlkruhovými záklenky v přízemí, obrácená na předsazenou terasu a elegantní zimní zahrada se střešní terasou přístupnou z patra, vystupující z jinak sevřené hmoty vily. Součástí předpolí domu byla náročně komponovaná zahrada se systémem schodišť a teras. Projekty individuálního bydlení představovaly významnou část tvorby ateliéru a v jejich řešení je patrný vliv anglického halového domu, zprostředkovaný střední Evropě mimořádně vlivnou knihou Das englische Haus: Entwicklung, Bedingungen, Anlage, Aufbau, Einrichtung und Innenraum od propagátora anglické architektury, Hermanna Muthesia. Příznačným rysem všech rezidencí projektovaných ateliérem je komfortní řešení interiérů, přičemž zvláštní důraz byl kladen zejména na hygienické zařízení. Symetrické hlavní průčelí je rytmizováno pravidelným rastrem oken, v přízemí půlkruhových a v patře obdélných. Dominantním prvkem vily je asymetricky situovaný robustní vstupní portikus při boční fasádě (odkud je také hlavní vstup do objektu), který svým barokizujícím architektonickým řešením evokuje sallu terrenu. Součástí decentně pojatých fasád je i mimořádně kvalitní soubor uměleckořemeslných prvků (náročně pojednané okenní mříže, mříž nadsvětlíku, oplocení teras, relikty původních svítidel). Honosnému průčelí je přizpůsobeno i reprezentativní, takřka „zámecké" předpolí domu. S tradicionalistickým exteriérem kontrastuje nápaditý, racionálně řešený půdorys s efektivní skladbou místností, jeden z typických znaků tvorby ateliéru. Vnitřní dispozice vychází z halového domu. Kolem ústřední haly s krbem jsou seskupeny jednotlivé reprezentativní a provozní místnosti (šatna, pánský pokoj, knihovna, zimní zahrada, jídelna). Reprezentativní schodiště z haly ústí do privátního patra, určeného pro rodinu majitele domu, kde se vedle hostinského a dětského pokoje nacházela také ložnice manželů Schubertových s přístupem na terasu, situovanou nad zimní zahradou. Sekundární, boční schodiště sloužilo personálu vily a vedlo do obytných prostor služebnictva, přičemž jak bylo v této době obvyklé, tato provozní část byla důsledně separována od obytné a reprezentativní části domu. Zázemí (kotelna, sklepy) bylo situováno v utilitárních prostorech v suterénu vily. Pozoruhodná je zejména autenticita objektu, s množstvím kvalitních prvků: původní dveřní a okenní výplně, vstupní hala s elegantním schodištěm do patra a krbem, vestavěné skříně, štukové stropy, stále částečně funkční původní systém dřevěných žaluzií či soubor ozdobných mříží v interiérech i exteriérech.