hradiště

• charakteristika: Trojúhelníkovitá ostrožna na soutoku Otavy s Vltavou představovala před vybudování Vodní nádrže Orlík výrazně strategickou polohu chráněnou ze tří stran strmými srázy k řece a přístupnou pouze po úzké skalnaté šíji na J straně. Ta byla zřejmě již v pravěku přepažena příkopem, který se nacházel na stejném místě jako středověký příkop před Píseckou branou. Akropole byla opevněna též na S straně, kde byla na svahu vybudována fortifikace z nasucho kladeného lomového kamene. V současnosti zabírá celé temeno ostrožny středověký hrad Zvíkov, její S část je zatopena vodami přehradní nádrže. Lépe zachováno je předhradí situované J od přístupové šíje, kde se ostrožna pozvolna rozšiřuje a stoupá ke kótě 407 m. Předhradí je opevněno dvěma pásy valů probíhajících ve směru JZ - SV, z nichž mohutnější vnitřní val je od příkopu před Píseckou branou vzdálen asi 320 m. Jeho šířka se pohybuje od 15 do 20 m, výška nepřesahuje 2 m. Na V straně začíná nad hranou svahu ostrožny, na Z je po 120 m ukončen zářezem asfaltované cesty vedoucí ke hradu, za níž již nepokračuje. Vnější val ležící 40 m dále na J je dlouhý asi 80 m, na Z straně je rovněž ukončen zářezem cesty, na V se postupně snižuje až mizí. Před valem se nachází hluboký zářez cesty, která zřejmě využívá původní příkop, jeho hloubka dosahuje až 2 m, široký je 4 m. Další terénní deprese v délce 30 m v prostoru mezi oběma valy může být rovněž pozůstatkem pravěké fortifikace. Zbývající terénní relikty na ploše předhradí nemají pravěký charakter, spíše se jedná o pozůstatky středověkých či raně novověkých obléhacích prací. • archeologické výzkumy a nálezy: Vzhledem k existenci hradu pochází z ostrožny množství středověkých i novověkých nálezů, které byly získány jak při různých stavebních pracích a úpravách, tak při archeologických výzkumech. Z pravěkých nálezů jsou důležité dva depoty bronzových předmětů. První byl nalezen v roce 1887 JZ od božích muk na předhradí a obsahoval čtyři jehlice a dvě sekery z konce střední doby bronzové. Druhý depot tvořený sedmi náramky, dýkou, jehlicí, hrotem šípu, hrotem kopí, dlátkem a šesti srdcovitými závěsky byl nalezen před rokem 1915 na neznámém místě v blízkosti hradu. Další pravěké nálezy zde byly zaznamenány v roce 1931, kdy B. Dubský v materiálu vykopaném u Hlízové věže rozpoznal keramiku z doby laténské. Další střepy, které tentýž archeolog nalezl roku 1934 u valu na předhradí, patří do doby halštatské. Rozsáhlý výzkum dr. A. Hejny, při němž bylo v padesátých letech 20. století prozkoumáno podhradní městečko na S straně ostrožny, přinesl kromě středověkých nálezů též materiál z mladší doby bronzové a zjistil podobu S fortifikace. V roce 1973 objevil dr. J. Michálek uvnitř hradu polozemnici z mladší doby laténské, z jejíž výplně pochází zlomky keramických nádob, zvířecí kosti a mazanice. Další nálezy z mezolitu, neolitu, doby bronzové, halštatské, laténské a středověku byly díky kolísání hladiny vodní nádrže průběžně nacházeny při povrchových průzkumech na okrajích ostrožny, nejvíce z nich pochází z okolí přístaviště na S straně. • uložení nálezů: Archeologický ústav Praha (výzkum 1958), Archeologický ústav Plzeň (př.č. P 21-46/73), Prácheňské muzeum v Písku (i.č. A 1265-1267, A 1636, bez i.č.), Muzeum keramiky v Bechyni (i.č. 4681 a,b), hrad Orlík, hrad Zvíkov