zámek

Zámek vznikl z přemyslovského hradu, který ve 13. století plnil funkci hraničního strážného bodu, později za pánů z Bünau a za Vartenberků se hrad diferencoval do dvou částí. Renesanční přestavbou přeměnili páni z Bünau opevněné sídlo na zámek. Barokní etapu Maxmiliána Thuna z poslední třetiny 17. století do sebe pojala rozsáhlá přestavba z let 1786 – 1803 realizovaná J. W. Koschem, která již dala objektu současný charakter. Byl překlenut Orlí příkop a využit pro viničné sklepy, v JV traktu vzniklo divadlo a knihovna, byla srovnána nestejná hmotová úroveň jednotlivých objektů, zámek takto dostal kompaktní fasádní povrch. V 19. století již probíhaly jen dílčí úpravy (ing. J. Čejka). Po roce 1932 byl zámek určen vojenským účelům, od roku 1992 zde probíhá rozsáhlá obnova. Zhruba šestikřídlý komplex zámeckých budov na vysoko položeném skalním ostrohu na soutoku Labe, Ploučnice a Jílovskéhopotoka, do vnitřního nádvoří dvoupodlažní. Budovy jsou seskupené kolem protáhlého lehce nepravidelně šestibokého nádvoří s jediným přístupem od východu nevýrazným průjezdem. Na západní straně z obrysu zámeckých budov vystupuje hranolová věž, dokreslující siluetu děčínského zámku.Zámecké budovy jsou podsklepeny jen částečně v úrovni 1. a 2. suterénu ve vztahu k vnitřnímu zámeckému nádvoří. Podstatná část sklepů proniká pod prostor nádvoří. Vnější fasády zámku v celém jeho obrysu pocházejí z barokně – klasicistní přestavby z konce 18. století. Snahou stavebníka bylo jednotlivá křídla zámku stmelit jak výškově, tak povrchem fasád, s použitím maximální rytmizace okenních os a jednotícími architektonickými detaily. Vnější východní průčelí je vstupním průčelím, je zde situován jediný přístup do vnitřního zámeckého nádvoří průjezdem. Východní průčelí jev rozsahu sedmi okenních os od pravého nároží po druhý svislý lom průčelí směrem nalevo, (První zlom ve fasádě se nachází mezi pátým a šestým oknem od pravého nároží). Toto sedmiosé vstupní průčelí je raně klasicistně upraveno, včetně trojúhelného štítu nad jeho střední tříosou částí, základ průčelí je však raně barokní. Průčelí dominuje osově umístěný vjezdový edikulový, kamenný, raně barokní portá1 se stlačeně valeným obloukem vjezdu s rozeklaným štítem. Ze stran lemován dvojicí přepásávaných polosloupů a pilastrů a římsovými hlavicemi. Portál v nadpraží je datován letopočtem 1674 vřetně obdélné kartuše s nápisem. Po stranách vjezdového portálu jsou symetricky situovány dva menší, pravoúhlé, kamenné slepé portálky a ostře bosovanými šambránami. V jejich zazděných plochách je prolomeno no jednom pravoúhlém okně, v hlavním lichoběžníkovém klenáku je reliéf lví hlavy. Klenáky zasahují do zhruba čtvercových kamenných supraport, orámovaných lištovými šambránami s uchy a kapkami, v rozích plastické rozetky. V levé supraportě je latinský text. K pozůstatkům raně i barokního průčelí patří ještě dvě oválné kartuše s rodovými znaky a korunkami, vystupující nad rozeklaný štít vjezdového portálu a průběžná parapetní římsa oken 1. patra. Raně klasicistní přestavba pozměnila hlavně patro tohoto průčelí, kde tři střední okna pod vjezdovým portálem zvětšila a stlačené valeně zaklenula. Horní díl oken má pro toto období typické paprsčité členění. Nadokenní zvlněná římsa, sledující křivku okenního záklenku je ozdobena výrazným svazkovým klenákem. Po stranách oken před fasádu plasticky předstupují orámované pilastry s hlavicemi zdobenými vyžlabenými píšťalami, které se nad soklem stáčejí do měkké voluty. V tomto štítě nad střední částí průčelí je plocha pojednána geometricky vykrajovaným obrazcem. Pravá třetina vstupního průčelí v šíři dvou okenních os hluboko spadá do příkopu. V tomto úseku je průčelí třípodlažní a vyrůstá přímo ze skalního podloží. V úrovni dna příkopu se nacházejí gotizující lomené dveře, kterými po několika vyrovnávajících schůdcích vzhůru lze sestoupit do suterénní prostory. Po stranách vstupu jsou dvě lomené gotizující niky zdobené trojúhelnými štítky a obelisky. O podlaží výše, pod úrovní zádlaby průjezdu jsou do průčelí prolomeny dvě okna se stlačenými valenými záklenky. Okna vložená hluboko za špaletu jsou francouzská a velmi nízkými parapety a pozdně klasicistní mříží. Následující šestiosý úsek vnějšího průčelí zámku je orientován k jihovýchodu. Zde skalní podloží prudce klesá vlevo a tím obvodové zdivo vyrůstá z větší hloubky bývalého příkopu. Průčelí se lomí mezi pátým a šestým oknem zprava, rovněž osová vzdálenost mezi těmito dvěma okny je větší. Charakteristickým prvkem tohoto úseku vnějšího pláště zámku zůstává i nadále průběžná raně barokní parapetní římsa oken 1. patra. Také okna 1. patra se dochovala s raně barokními lištovými šambránami a s oboustranně odsazenými uchy a s plastickými rozetkami. V úrovni přízemí se opakují okna a raně klasicistně upravenými špaletami, s uchy a zvlněným obrysem v nadpraží. V místech, kde skalní podloží klesá a do hloubky přibývá zdiva, jsou v suterénním zdivu pravidelně rozmístěna menší slepá obdélná okna se žaluziemi. Následující krátký úsek vnějších fasád je tříosý (v rytmu 1 – 2), orientován stále k JV. Raně barokní parapetní římsa nadále probíhá, rovněž se opakují okenní špalety v patře a přízemí z předchozího šestiosého úseku průčelí. V úrovni 1. suterénu pak přibývají tři okna stejných se špaletami jako v přízemí, tedy v raně klasicistní úpravě. V úrovni mezisuterénu jsou proražena dvě menší obdélná okénka bez šambrán, pod nimi ve výši 2. suterénu vpravo je situován klasicistní portál do stájí, ústící na mostek,vlevo pak úzké okénko a jedno větší, včetně raně klasicistní šambrány, Portál do stájí je kamenný, s horním valeným záklenkem, zdobený v patě záklenku římsovými hlavicemi, stojky mají jednoduché sokly. Jižní vnější zámecké průčelí se rozpadá na dvě architektonicky i polohopisně odlišné části. Pravá polovina jižního průčelí plynule navazuje na předchozí východně a jihovýchodně orientovaná křídla, levá polovina jižního průčelí ustupuje asi o 5 m. Pravé jižní průčelí je jedenáctiosé, čtyřpodlažní, rozpadá se na střední sedmiosý, bohatě architektonicky členitý úsek a na dva krajní dvouosá. Krajní části průčelí jsou hladké, lišící se pouze v detailu okenních šambrán. U dvou pravých oken v 1. patře jsou dochovány raně barokní šambrány a plastickými rosetkami, okna pod nimi mají špalety se zvlněným obrysem v nadpraží. Dvojice levých oken mají lištové šambrány a oboustranně odsazenými uchy, ale už raně klasicistními (ucha nejsou již tak výrazně odsazená). V úrovni 2. suterénu na meziokenních pilířích jsou dochovány v omítce geometrické obrazce. Střední sedmiosá část má nejbohatěji provedené průčelí z celého vnějšího souboru fasád. V podstatě je dochováno beze změny od doby návrhu a realizace z doby před r. 1790 (projekt Fr. Dörreho). Průčelí je svisle členěno vysokým pilastrovým řádem přes tři podlaží s volutovými hlavicemi a patkami dosedajícími na ploché volutové konsoly, k jejichž spodnímu líci je připojena řada kapek. Vyložená hlavní římsa průčelí je členěna na spodním líci zubořezem. Fasáda v úrovni 2. suterénu je pásována a od tří vyšších podlaží oddělena kordonovou římsou. Okna 1. a 2, suterénu jsou pravoúhlá, s lištovými šambránami a uchy, a drobnými odlišnostmi v jednotlivých podlažích jako vytvarování svazkových klenáků či volutových konzolek nesoucí parapetní okenní římsy, Okna nejvyššího podlaží mají valené záklenky, s paprskovitě děleným horním dílem. Jejich štukové šambrány mají bohatší detail než šambrány oken tří nižších pater; shora stíněny zvlněnými římsami s plasticky zvýrazněným hlavním klenákem. Levé jižní průčelí je třípodlažní, dvouosé, z levé strany končí pravoúhlým nárožím, zesíleným mohutným nárožním náběhem z kvádrového zdiva. Průčelí jako celek je ploché, nepříliš členité,obdobné západnímu průčelí. Okna z 1.patra a přízemí mají pravidelný osový rytmus až na tři krajní zleva. K viditelnému zlomu na průčelí dochází mezi druhou a třetí okenní osou, dále pak mezi pátou a šestou. Všechna okna levé poloviny jižního průčelí jsou v patře a přízemí lemována lištovými šambránami s nepříliš výrazně odsazenými uchy z raně klasicistní přestavby zámku. Průčelí v úrovni 1. suterénu je prolomeno vcelku nepravidelně rozhozenými menšími obdélnými okny ve tvaru ležatého obdélníka. Oken je v jedenáct, jsou rámována kamennými lištovými ostěními s uchy. Průčelí úrovně 2. suterénu je pojednáno jako sokl s hrubou předstupující omítkou. Zde nejsou do průčelí proražena žádná okna, pouze v páté ose zprava jsou jednokřídlé dveře s nadsvětlíkem v kamenném pravoúhlém ostění. Stojky dveří jsem hladké, kdežto nadsvětlík se čtvercovou mříží má ostění ozubem. Dveřní portálek pochází z klasicistní přestavby zámku. Sokl je zesílen, vyjma nároží, ve druhé čtvrtině zprava opěrnou zdí z kvádrového zdiva se zešikmeným lícem. Západní vnější průčelí zámku orientované k Labi dostalo dnešní monumentální podobu v raně klasicistní přestavbě na konci 18. století. Zde došlo k jeho největší přestavbě, včetně zboření starších předstupujících křídel k Labi a výstavbě jednotné průčelní fronty s předstupující hodinovou věží. Západní průčelí je opticky rozděleno hranolovou věží na dvě části, levou tříosou a pravou šestiosou. Třípodlažní hranolová věž posazena na mohutním podstavci se zešikmeným lícem ve výši zhruba 1. suterénu zámku, který vyrůstá přímo se skalního podloží. Jeho povrch členěn zhruba čtvercovými rámci se čtvrtkruhově vykrajovanými rohy. Rámce a podklad jsou provedeny v rozdílné struktuře omítky, hladké a hrubé. Okosená nároží věže lemovaná pilastry s jednoduchými římsovými hlavicemi a s patkou ve výši plochého soklu, obíhajícího věž ze tří stran. Po jednom okně je z každé strany věže. V suterénu okno není, b´ve výši přízemí jsou okenní otvory pravoúhlé, s lištovými šambránami s uchy, v 1. patře jsou okna s valenými záklenky a jsou shora stíněna zvlněnou zdobnou štukovou suprafenestrou.Nad hlavní římsou západního průčelí vystupuje věž o jedno vysoké patro členěné obdobně pilastry při zkosených nárožích, má vysoký sokl a do všech čtyř stran po jednom půloválně sklenutém okně zakrytém žaluziemi. Okna lemována štukovými lištovými šambránami a shora stíněna zvlněnou nadokenní římsou, do níž proniká vysoký svazkový klenák okenního záklenku. V nejvyšší části věže jsou vsazeny do všech čtyř stran kruhové hodiny a dřevěným ciferníkem v černé barvě a pozlacenými římskými ciframi. Horní římsa věže se kolem hodinových disků segmentově zvlňuje. Věž je ukončena měděnou cibulovou osmibokou bání se dvěma lucernami, makovicí a korouhví ve tvaru páva z roku 1788. Průčelí z obou stran věže je prosté, se členitou horní římsou. Krajní okno v 1. patře bezprostředně sousedící a věží vpravo i vlevo má valený záklenek a stejné šambrány a suprafenestry jako okna věže v té,že podlaží. Ostatní okna západního průčelí ve výši patra i přízemí jsou pravoúhlá a nají obdobné lištové šambrány s oboustranné odsazenými uchy jako okna jižního vnějšího průčelí zámku v jeho levé ustupující polovině. Určitá nepravidelnost na západním průčelí zámku se projevuje teprve v úrovni suterénů.V levé části průčelí vyrůstá ze skalního podloží pouze zdivo 1. suterénu, ve kterém není proražen žádný otvor, ale je patrný mohutný, půloválně sklenutý výklenek. Pravá, širší část západního křídla je čtyřpodlažní, zasahuje do obou suterénů. V úrovni 1. suterénu jsou proražena tři pravoúhlá okna osově nesouhlasící s vyššími podlažími a ve 2. suterénu vlevo je branka. Tento postranní starý vstup do zámku s jednokřídlými dveřmi je rámován pravoúhlým kamenným ostěním včetně kamenného prahu. Výše je do průčelí vsazena kamenná obdélná renesanční deska s nápisem (informuje o renesanční přestavbě zámku v roce 1573), členěná trojicí pilastrů na dvě vnitřní pole. Pravé nároží zámku je zesíleno opěrákem z kvádrového zdiva se zešikmeným lícem. Severozápadní vnější průčelí, které vyrůstá ze strmého, nepřístupného skalního lože má dvě podlaží. V patře je dvanáctiosé, v přízemí jedenáctiosé (levé krajní okno chybí); pravé krajní okno v obou podlažích je provedeno jako slepé, z důvodů rytmizace okenních os. Okenní osy jsou lehce nepravidelné, průčelí je bez viditelného vnitřního lomu. Je ploché, s okny v pravoúhlých lištových šambránách s oboustranně odsazenýma ušima, současný vzhled fasády pochází z raně klasicistní přestavby. Severní průčelí, protáhlé, nejdelší ze všech vnějších průčelí zámku se dvakrát lomí přibližně ve třetinách délky. Levý zlom průčelí se zhruba kryje a krakorcovitě vyloženým arkýřem. Fasáda průčelí je jednotná, a vesměs pravoúhlými okny lemovanými lištovými šambránami s oboustranně odsazenýma ušima, rytmizování okenních os není pravidelné. Všechna okna 1. patra jsou osazena v jednotné výšce parapetů, v přízemí je diferenciace. Pravá třetina severního průčelí navazuje na severozápadní průčelí tupým nárožím; půdorysně se jeví jako do obvodového pláště vmáčklá. Rostlá skála v této části zámku vystupuje vysoko, zhruba až pod podlahu přízemí. V patře je prolomeno sedm pravoúhlých oken v rytmu okenních os 1-1-5, okna jsou svázána s průběžnou parapetní římsou. V přízemí je šest oken s valenými záklenky; okenní parapety jsou umístěny výše oproti parapetům střední části severního průčelí. Valeně zaklenutá okna, vedoucí do kaple, jsou vyšší s plochými štukovými šambránami s se zvýrazněným hlavním klenákem. Střední jedenáctiosá část severního průčelí postupuje od pravého lomu vlevo k lomu u arkýře. V těchto místech skalní podloží prudce klesá a odhaluje vysoko zdivo suterénu, ve kterém nejsou žádné otvory. Rytmus okenních os lemovaných lištovými šambránami s oboustranně odsazenýma ušima s rozetkami v koutech je 3-8, tři levá okna vedle arkýře jsou vyšší. V úrovni přízemí je pouze 10 malých pravoúhlých oken. Z obrysu severního průčelí vystupuje dvoupodlažní arkýřový rizalit na rostlé skále, v úrovni 1. patra krakorcovitě rozšiřující. Pět kamenných krakorců vynášejících čtyři stlačené omítlé pasy je tvořeno trojicí volut., V arkýři v úrovni 1. patra jsou situována dvě okna, po stranách po jednom. Okna jsou pravoúhlá s lemovaných lištovými šambránami s oboustranně odsazenýma ušima s rozetkami v koutech. Arkýř obíhá parapetní římsa, která pokračuje dále vlevo přes levý úsek severního průčelí. Levá třetina severního průčelí je vymezena zprava arkýřovým výstupkem, vlevo pak. se pravoúhle zalomuje do východního vstupního průčelí. V této části severního průčelí skalní podloží stále klesá a odhaluje vysokou suterénní zeď obvodového pláště zámku. Na levém nároží, kde obvodové zdivo vyrůstá ze dna bývalého hradního příkopu, je terasa se širokým jednoramenným schodištěm. Levá třetina severního průčelí v patře, s nepravidelným rytmem okenních os. Okna jsou pravoúhlá, lemovaná lištovými šambránami s oboustranně odsazenýma ušima s rozetkami v koutech, spojená průběžnou parapetní římsou. Nad okny patra je řada menších okének ve tvaru vodorovného obdélníka, osvětlující půdní prostory. Okénka, stejné šíře jako okna patra, jsem lemována lištovými šambránami. Průčelí v přízemí je architektonicky nejednotné, i když okna osvětlující přízemí osově souhlasí a okny patra. Od arkýře směrem nalevo jsou čtyři menší okna bez šambrán, dále pak vpravo dvojice oken obdobných oknům v patře, vřetně šambrán. Zcela napravo jsou hluboko ve špaletě čtyři francouzská okna s plnými záklenky. Okna vedoucí do Zrcadlového sálu jsou o půl podlaží níž než okna přízemí. Vnitřní fasády jsou dvoupodlažní, sjednocené architektonicky í výškově pod jednotně probíhajícími střechami, včetně jednotné hlavní a kordonové římsy. Všechny šambrány pravoúhlých oken, vyjma východního průčelí, jsou totožné. Okna jsou rámovaná lištou s uchy a se zvlněným obrysem v nadpraží. Fasády byly sjednoceny za raně klasicistní přestavby zámku. Průčelí je možno rozdělit zhruba do pěti částí dle orientace do nádvoří a s přihlédnutím k historickému vývoji jednotlivých křidel. Dvorní průčelí východního křídla se skládá z dvouosé levé části a pravého protáhlého sedmiosého úseku. Charakteristickým znakem tohoto průčelí jsou stlačené, valeně sklenuté přízemní arkády v celé jeho délce, archivolty arkádových oblouků jsou lemovány prostými štukovými pásy a dosedají na římsové hlavice podpůrných pilířů. Pilíře jsou čtvercového profilu s jednoduchou nízkou patkou v rozích se zaoblením. Pod levou krajní arkádu průčelí ústí křížově sklenutý průjezd; od ostatních arkádových polí se liší větším rozponem. Arkády jsou zaklenuty křížovou klenbou a výraznými hřebínky jako průjezd. Levá dvě okna v průčelí v patře mají plné záklenky, lemované členěnými šambránami z konce 18. století. V pravém úseku průčelí jsou obdélná okna se štukovými lištovými rovnými šambránami. Zámecké průčelí na jižní straně lze členit na dvě poloviny dle nevelkého lomu zhruba uprostřed délky nádvoří. Levá polovina průčelí je dvanáctiosá se vstupními portály ve třetí a deváté ose zleva, pravá rovněž dvanáctiosá se vstupy v šesté, osmé a deváté ose. Průčelí jsou plochá, horizontálně členěná pouze průběžnou kordonovou římsou, všechna okna jsou pravoúhlá s lištovými šambránami a oboustranně odsazenýma ušima. Před levou polovinou jsou anglické dvorky umožňující přímé osvětlení chodby v 1. suterénu. Portály jižní strany nádvoří vyjma pátého z pravé strany jsou stlačeně valené, kamenné stojky portálů mají patku, římsovou hlavici v náběhu záklenku, povrch je zvýrazněn orámováním s půlkruhovými výkroji na kratších stranách rámových rýh. Dva z portálů (třetí zleva v levé půli a šestý zleva v pravé půli) jsou dole ještě plasticky zvýrazněny diagonálně natočenými štukovými pilastry nesoucími rozeklaný štít a volutově stáčenými úseky říms. Mezi volutami je umístěna kartuše a thunským znakem, korunkou a girlandami. Nad zbylými dvěma portály (devátým zleva a třetím zprava) jsou proraženy oválné nadsvětlíky se šambránami. Reprezentativní dvorní průčelí západního křidla je pětiosé, symetricky pojaté. Přízemí je členěno slepými rustikovanými plnými arkádami, v jejichž vpadlých hladkých polích jsou umístěna pravoúhlá okna se šambránami zdobenými rámcovými rýhami s oblými výkroji na kratších stranách a se zvýrazněným hlavním lichoběžníkovým klenákem. Na ose průčelí je umístěn hlavní vstup do zámeckých budov. Půlkruhově sklenutý vstup má přiznané klenáky, hlavní je členěn kanelurami, po stranách z průčelí předstupují kanelované polosloupy nesoucí rozeklaný štít. Na vlysu portálu je nápis s datací 1766. Patro je svisle členěno dvojicemi pilastrů s kanelurovými hlavicemi, Okna mají plné záklenky se zvlněnými nadokenními římsami, v parapetních okenních výplních je motiv perlovce. Střed průčelí vrcholí trojúhelným štítem zdobený vázami, v ploše štítu thunský znak, v pozadí trofeje, za štítem vystupuje do obou stranách před další okenní osy kuželková balustráda s vázami. Severozápadní stranu nádvoří uzavírá křídlo a sedmi osách v nepravidelném rytmu. Klidná plocha průčelí je horizontálně členěna průběžnou kordonovou římsou, pravoúhlá okna jsou vsazena do lištových šambrán.V přízemí ve třetí ose de opakuje portál z jižní strany nádvoří s oválným nadsvětlíkem. V krajní pravé ose přízemí jsou tři okna. V patře průčelí mezí druhou a třetí osou zprava jsou namalovány do omítky sluneční hodiny a nápisem. Severní strana nádvoří v délce pěti okenních os zleva se lehce lomí. V přízemí táto části je zámecké kaple. Na ose je umístěn valeně sklenutý portál a thunským znakem s nakoso pootočenými pilastry nesoucími rozeklaný štít, portál je obdobný dvěma portálům jižní strany nádvoří. Okna v přízemí s plnými valenými záklenky a suprafenestrami jsou rámována profilovanými šambránami. Okna v patře jsou pravoúhlá, vsazená do lištových šambrán. Dvacetiosá pravá část severní strany nádvoří probíhá bez přerušení či zlomu. Pravidelný rytmus okenních os, všechna okna jsou pravoúhlá, vsazená do lištových šambrán V přízemí, je zleva šest oken, vstup s valeným záklenkem, portál a oválným nadsvětlíkem, okno, slepá stlačeně valená arkáda, osm okenních os a vstup s valeným záklenkem vsazený do portálu a rozeklaným štítem a volutově stáčenými úseky říms, posléze čtyři okna.