Areál hradu a zámku Grabštejn leží na výrazném kopci nad Václavickýmpotokem necelé tři kilometry od Hrádku nad Nisou. Doba vzniku hradu není přesně určena. Předpokládá se, že jeho založení spadá do doby okolo poloviny 13. století. Stavba hradu údajně navazovala na starší lužickosrbské hradiště Olšica (Vlsycz). V roce 1256 Přemysl Otakar II. odebral hrad neznámému šlechtici a daroval jej pánům z Donína. V 15. století byl několikrát obléhán a v roce 1430 ho dobylo vojsko Mikuláše Kaišperka, který odtud podnikal loupeživé nájezdy do Lužice. Rozbroje s Lužicí neustaly ani poté, co se hradu zmocnil Jan Čapek ze Sán. Tehdy lužická vojska hrad dobyla. V roce 1437 získal panské sídlo zpět Hlaváč z Donína. V majetku pánů z Donína zůstal Grabštejn až do roku 1562, kdy ho koupil Jiří Mehl ze Střelic. Za jeho držení změnil hrad v letech 1566–1569 podobu na reprezentativní renesanční zámek. Do roku 1568, kdy celé panství přešlo na Ferdinanda Hoff manna z Grünenbühlu, byl v podhradí postaven tzv. nový nebo také dolní zámek sloužící spíše jako úřednický dům. Následně se na Grabštejně vystřídala řada majitelů. Během třicetileté války, kdy se panství zmocnil Albrecht z Valdštejna, byl zámek silně poškozen. Situace se stabilizovala až v roce 1651, kdy hrad získali na delší dobu Trauttmannsdorfové. Od nich panství koupil v roce 1704 Jan Václav Gallas. Během gallasovské držby prošel zámek barokní úpravou interiérů. Jeho vnější vzhled doznal změn při částečné klasicistní přestavbě po roce 1843, po požáru způsobeném bleskem. Za Kristiána Kryštofa Clam-Gallase v roce 1818 získal areál dolního zámku i s přilehlými provozními budovami klasicistní podobu. Současně došlo ke zřízení zámeckého parku a posléze v roce 1833 k rozšíření dolního areálu o tzv. Kavalierhaus. Mimořádně hodnotný urbanistický celek významného panského sídla postupně doplnily další stavby rozlehlého hospodářského dvora postaveného severně od dolního zámku a také rozsáhlé parkové úpravy širšího okolí. Zámek sloužil jako letní sídlo Clam-Gallasů až do roku 1945. Celý areál od roku 1953 využívala pro své potřeby armáda. Vojenské hospodaření dovedlo Grabštejn téměř k zániku. Po roce 1989 přešel hrad a tzv. horní zámek pod správu dnešního Národního památkového ústavu, který jej zpřístupnil veřejnosti. Kolem zámeckého a hradního areálu bylo v roce 1997 vyhlášeno ochranné pásmo. V roce 2008 se hrad a zámek Grabštejn stal prohlášením vlády ČR národní kulturní památkou a v současné době prochází kompletní rekonstrukcí. Vojenský útvar zůstal umístěn pouze v dolním zámku a jeho okolí.