ocelový most s pobřežními podporami a nábřežní zdí se zbytky sochařské výzdoby

Přemostění řeky Labe v obci Kuks má dvě části. Inundační kamennou překonávající pravidelně zaplavovaná luka údolní nivy a ocelovou přes samotné koryto řeky. Inundační část z poslední čtvrtiny 18. stol. je národní kulturní památkou. Ocelová část, která na počátku 80. let 19. stol. nahradila dřevěný most smíšené vzpěradlovo–věšadlové konstrukce, se nachází na území památkové rezervace obce Kuks s přilehlým komplexem hospitálu a souborem plastik a v prostředí předmětné kulturní památky. Ocelová konstrukce silničního otevřeně uspořádaného nýtovaného příhradového mostu s dolní mostovkou se skládá z jednoho pole přes koryto řeky Labe. Materiálem je dnes již raritní svářková ocel. Nosnou konstrukci tvoří dva přímopásové příhradové nosníky svislicové soustavy o výšce 2 m a rozpětí 19 m. Nosníky mají 8 příhrad, které jsou od sebe osově vzdálené 5,48 m, s tahovými diagonálami, ve dvou středních příhradách jsou diagonály překřížené. Horní i dolní pásnice jsou složeny ze dvou úhelníků s vloženým plechem, postupně jsou zesilovány pásovinou. Sloupky jsou ze čtyř úhelníků L60x10 mm, koncové ze čtyř úhelníků L70x10 mm, a vloženého plechu 10x220 mm. Diagonály jsou ze zdvojené pásoviny, v prostředních dvou je pásovina překřížena. Mostovku tvoří příčníky tvaru I výšky 380 mm, jejichž pásnice jsou z dvojic úhelníků L70x10, a zabetonované klenbičkové litinové panely, na nichž je kryt z asfaltobetonu. Všechny popisované konstrukce jsou spojené nýty. Vlastní prefabrikované ocelové díly příhradové konstrukce dodala a mostní konstrukci sestavila v 1. 1 80. let 19. stol. pražská firma L. G. Bondy a synové. Tuto skutečnost vzácně dochovávají dvě litinové tabulky opatřené českým a německým nápisem o výrobci: „Sestrujná železářská dílna a mostárna L. G. Bondy a synové, Praha – Bubna (Eisenconstructions Werkstätte und Brückenbau – Anstalt von L. G. Bondy Söhne, Prag – Bubna“. Spodní stavbu mostu tvoří dva nábřežní kamenné pilíře vyzděné z opracovaného pískovcového kvádrového zdiva. Pilíř na pravé straně řeky je zároveň posledním pilířem inundační části mostu, má lichoběžníkový tvar (a je národní kulturní památkou). Levobřežní pilíř mírně předstupuje opěrné kamenné nábřežní zdi, na jejíž koruně jsou pozůstatky po bývalé sochařské výzdobě.