penzion PEN klubu

Soliterní stavba na rozsáhlém přírodně upraveném pozemku, vymezeném po obvodu oplocením z drátěného pletiva a betonových sloupků, při vjezdu s kamennými pilířky. Dvoupatrová nepodsklepená budova na obdélném půdorysu, s plochou přesahující střechou. Přízemí tvoří masivní podnož, pojednaná rustikou z hrubě bosovaných pískovcových kvádrů v haklíkové skladbě. Do ní je uprostřed ukotvena odlehčená dvoupatrová obytná nástavba, konstrukčně jde o vyzdívaný (dřevěný či ocelový?) skelet, zevně vodorovně obedněný. Podélná průčelí podtrhují vodorovné členění dřevěnými pásovými balkony s laťovým zábradlím, mohutně vyloženými na dřevěných krakorcích. Podnož na obou koncích půdorysně přesahuje a její ploché zastřešení tvoří dvě boční terasy, přístupné z 1. patra. Na zadní straně se uprostřed připojuje obedněný záchodový rizalit. Druhotné přístavky, převážně zapuštěné v zemi nebo přízemní, mají utilitární charakter a nepodílí se na památkové hodnotě objektu. Pojetí lehké sezónní stavby v přírodě dokreslují dřevěné okenice oken i dveří. Interiér: vstup s navazujícím schodištěm umístěn centrálně, z jižní strany. Západně od něj je umístěna velká společenská místnost s nepůvodním centrálním krbem, doprovázená kuchyní. Východní polovinu zabírá někdejší služební byt s příslušenstvím. Podélná trojtraktová dispozice obou pater se čtrnácti převážně jednolůžkovými pokoji,přístupnými z centrální chodby, je doplněna dvěma koupelnami a sprchovými kouty a dvěma klosety v mezipatrech. Trámové stropy jsou podepřeny dekoratovními dřevěnými konzolami, podbití mezi trámy tvoří natírané sololitové desky s laťovanými spoji, nesoucí škvárový zásyp. Skeletová konstrukce se opticky propisuje nejvíce v chodbách, kde rytmu stropních trámů (každému čtvrtému) odpovídají stěnové dřevěné sloupky s mezilehlými omítanými výplněmi. Dřevěné podlahy jsou překryty v patrech červenými běhouny, podobně jako schodiště, v přízemí jsou převážně novější povrchové úpravy dlažbou či PVC. Dveře pokojů a příslušenství jsou z velké části zachovány v původním provedení s obvodovým rámem a dekorativní dýhovanou výplní s výraznou kresbou dřeva, včetně původního kování. Okna a balkonové dveře jsou nepůvodní, patrně z přestavby v 60. či 70. letech 20. století. Budova opatřena původními elekrorozvody a doplněna ústředním topením s litinovými radiátory.