venkovský dům

Jedná se o horský částečně roubený dům východních Krkonoš s velkým zadním seníkovým vikýřem a předním vikýřem obytným, je orientovaný svou podélnou osou rovnoběžně s vrstevnicemi a má tradiční trojdílné půdorysné uspořádání dříve kombinovaného typu s chlévem a komorou v hospodářské části domu. Dům má kamennou podezdívku s odvětráním podlahy zarovnanou cihlami. Přední obytná roubená světnice je dvoutraktová, její východní podélná stěna původně snad též roubená byla později přezděna z lomového kamene. Světnice má trámový strop s prkenným záklopem z širokých fošen kladených na sraz, ve větší místnosti světnice je záklop překryt dřevěnými deskami. Za světnicí navazuje komunikační prostor síně, na jejímž konci se nachází valeně sklenutý kamenný mléčný sklep olíčený vápnem. Sklep vystupuje z obdélníkového půdorysu domu směrem do stráně, svrchu je kryt tzv. velkým seníkovým vikýřem se sedlovou střechou. Hospodářskou část domu tvoří roubená komora, později adaptovaná k ubytování a v místech chléva novodobě řešené sociální zařízení s podélnou chodbou. Kolem hospodářské části domu obíhá dřevník zčásti dřevěné rámové konstrukce zvnějšku kryté eternitovými šablonami zčásti z kamenného zdiva s pultovou střechou. Z dřevníku vystupuje kamenný přístavek s pultovou střechou dříve s průtokem vody. Střecha domu je sedlová, původní krytinu tvořil dřevěný šindel, stále dochovaný, na který jsou přibity červené eternitové šablony v kombinaci s pozinkovaným plechem spojovaným na falce. Krov je ručně tesaný, hambalkové soustavy o dvou úrovních hambalků, ve štítových vazbách se dochovaly otisky po středové stolici používané v 18. stol., latě jsou tesané. Podkroví je již od počátku 20. stol. částečně užíváno k ubytování. V té době byl do plochy střešní roviny vložen velký obytný sedlový vikýř s třemi okenními osami, do něj jsou umístěny dvě místnosti, další se nacházejí při štítových průčelí a jedna v bývalém seníkovém vikýři. Okna předního obytného vikýře jsou z počátku 20. stol., z doby jeho realizace, jsou dvojitá, dovnitř a ven otevíravá, vnější v „T“ členění s výklopným křídlem, vnitřní dvoukřídlá bez členění. Roubená konstrukce je z vnějšku obložena vodorovným širokým prkenným bedněním s širokými polopery napodobujícími roubení. Široká krycí prkna nároží a podél hlavních vstupních dveří jsou profilovaná a doplněná přibitými římsičkami a falešnými kazetami. Okenní otvory mají fošnové parapety a profilované prkenné obložky. Okna v přízemí jsou památkově nevhodná - velkoformátová, jednokřídlová a postrádající vodorovné členění. Hlavní vstupní dveře jsou dvoukřídlé, mají rámovou konstrukci s kazetovými výplněmi velmi pěkně zdobené geometrickými, ornamentálními a rostlinnými motivy. Několik dalších hodnotných dveří se dochovalo v interiéru objektu, jedná se o dveře s rámovou konstrukcí s kazetovými výplněmi s profilovanými obložkami, jsou uchycené pomocí vnějších křížových závěsů nebo závěsů vnitřních zapuštěných s žaludovými konci. Kvalitní truhlářskou prací je i schodiště do podkroví se zábradlím zúžené schodiště do půdního prostoru. Dle nálezu vročení 1798 na záklopovém prkně by mohl být současný dům postaven na samotném konci 18. stol. Tomuto datu odpovídá i původní typ krovové hambalkové konstrukce o dvou úrovních hambalků se středovou stolicí. V další vývojové fázi ve 2. pol. 19. stol. byl zřízen tzv. velký seníkový vikýř umožňující přístup na půdu, která sloužila jako skladiště sena. Někdy na počátku 20. stol. byl dům v souvislosti s rozvojem turistického ruchu opatřen velmi rozměrným předním obytným sedlovým vikýřem. V této době došlo zřejmě i k dřevěnému obkladu roubené konstrukce se zdobným provedením s vyřezávanými lištami, nárožními prkny s římsičkami a falešnými kazetami apod. K zatím posledním a negativním stavebním úpravám došlo ve 2. pol. 20. stol. při adaptaci horské chalupy na podnikovou rekreaci – částečné přezdění hospodářské části, zřízení koupelny a záchodů a zřízení dalších pokojů v podkroví včetně osazení velkých štítových oken.