Umístění : Svitavská 42 Objekt stojí u silnice vedoucí z městského centra na Svitavy, kde jsou soustředěny i další stavby veřejného nebo společenského charakteru jako muzeum, evangelický kostel, menšinová škola a na protější straně mladší objekty nemocnice. Pozemek zabírající šířku jednoho bloku mezi bočními ulicemi je nyní volně přístupný a neudržovaný. Budova trojkřídlé dispozice na půdorysu širokého U, s dlouhým křídlem orientovaným podél hlavní silnice. Hlavní vstup je umístěn do odsazeného polygonálního nárožního rizalitu v podobě pavilonu s mansardovou střechou zakončenou hodinovou věžičkou. Vchod je korunován balkonem, podpíraným dvěma krakorci. V severovýchodním nároží východního křídla je zasazena dřevěná visutá veranda. Původně zřejmě symetrické dvoukřídlé členění bylo po prodloužení uličního křídla doplněno o mělké střední rizality, koncipované jako pavilony s mansardovou střechou. Budova má jednotné stylové provedení omítaných fasád s naznačeným tektonickým řešením odkazujícím k neoklasicismu, s jemnou rustikou v přízemí a geometrickým členěním mezi pilastry, inspirovaným geometrickou secesí. Okenní i dveřní konstrukce jsou novodobé. Interiér: Přehledné dispoziční řešení chodbových dvoutraktů s jasnými komunikačními uzly vychází z prostoru nárožního pavilonu, v němž dominuje útvar reprezentativního trojramenného schodiště, přístupného přes vestibul a hlavní chodbu. Moderní geometrické členění pilířů i sloupků zábradlí opět čerpá z neoklasicismu, ale v detailu profilace sbíhající do okosení i z lokálního gotickorenesančního odkazu. Zábradlí z broušeného betonu má ryze geometrické dekorativní členění. Stěny i strop schodišťového pavilonu člení ploché rámce, opakující se i ve vestibulu. Kromě tohoto prostoru se v poměrně autentické, avšak zcela zanedbané podobě dochovala i veranda, kde je zachováno i jediné původní okno fasády. Z původního vybavení se pravděpodobně zachovala ještě prosklená příčka s dveřmi mezi vestibulem a schodištěm. Ostatní prostory byly utlitárně a sterilně upraveny pro provoz dětské nemocnice, s vestavbami koupelen a úpravou dispozice. U místností vesměs chybí dveře, nebo jsou vysazeny a pohozeny na podlaze. Původní vlýskové podlahy jsou překryty neprodyšným PVC. Objekt je částečně podsklepen, utilitární prostory jsou zastropeny segmentovou klenbou do traverz. Prostorné podkroví je rozděleno zděným štítem původně zakončujícím budovu do dvou volných částí, podlahu kryje cihelná dlažba. Vaznicový krov podepřený stojatou stolicí, s krokvemi opřenými o nadezdívky, je opatřen bedněním a plechovou krytinou. Pozemek označený v návrhu jako „zahrada“ je z části využit jako dvůr se zpevněnou živičnou plochou a příjezdovými komunikacemi ze dvou stran. Dvůr byl vymezen jednoduchým drátěným oplocením a přízemní provozní stavbou se sedlovou střechou. Zbylý zatravněný prostor, o jehož původní podobě žádné doklady, je obklopen neudržovanou zelení, při Palackého ulici je druhotně zúžen o pás s řadovými garážemi. Předzahrádka na straně do ulice Svitavské je lemována přerostlými jehličnany. Po obvodu pozemku bylo původně provedeno oplocení z dekorativních betonových mřížových dílců a sloupků ve stylu geometrické secese, s nárožní vstupní branou a originálními mřížovými vraty, které se nedochovalo.