Soliterní architektura veřejné stavby rozměrů venkovské vily, ale monumentalitou pojetí se blížící charakteru zámečku, navržená pro účely záložny autorskou dvojicí německých architektů Czepa-Wiesbauer. Pevně strukturovaný objem na půdorysu úzkého obdélníka s masívním středovým zadním rizalitem. Je ukončený valbovou střechou s výrazně zalomenými námětky a široce vyloženou římsou a na vstupní straně akcentován převýšeným štítem a motivem arkády s trojicí lomených oblouků v přízemí. Do středního oblouku je vložen vstup, do krajních okna s hrotitým nadpražím, velká trojdílná okna po stranách fasády završují zalomené římsy. Před vstupem je krátké kamenné schodiště. Sokl budovy tvoří hrubě tesaná rustika, stejný materiál je použit na nárožní bosované pilíře. Hlavní průčelí má různé měřítko v patře a přízemí. V patře je osm os, kterým v přízemí odpovídá pět os s trojdílnými okny po stranách. V patře jsou střední dvě osy nad vstupem sdruženy útvarem balkonu, jehož dynamicky prolamovaný půdorys je téměř shodný s rizalitem školy v Třebařově, ostatní okenní osy jsou doplněny rozevřenými žaluziovými okenicemi a pod okny kovovými žardiniérami. Ve štítě je konzola trojúhelníkového tvaru nesoucí emblém včelího úlu. Výplně oken a dveří jsou dosud původní, špaletové, včetně mosazného kování. Nejpozoruhodnější jsou hlavní vstupní dveře s bohatou expresivní řezbou a mřížemi. Okna v přízemí jsou vybavena velkými mřížovými koši. Většina původních prvků byla zachována i interiéru chodby domu (schodiště, zábradlí, vstupní dveře do bytů a vstupní haly). Na zadní straně otočené do dvora vystupuje široký a mírně nižší rizalit, opět se strmou valbovou střechou, v jehož jádře je umístěno schodiště. Hladkou zadní fasádu s bosovaným soklem člení jen náznaková nárožní bosáž a jednoduché omítkové šambrány. Vstup a okénko na schodiště jsou významově propojeny jednotnou nadpražní římsou, portál je vyznačen kvádrovou omítkovou bosáží. Původní vstupní dveře opět reagují na architekturu motivem hrotitých výplní.