Na V okraji k.ú. Nebílovský Borek, bývalý okr. Plzeň-jih, u křižovatky cest Losiná – Nebílovy a Chválenice – Nebílovský Borek, ve výseči vymezené cestou do Chválenic a cestou do Nebílov se nacházejí relikty zaniklého středověkého sídla Džbánek (nazváno bylo zřejmě podle nedalekého vrchu). Sídlo tvořil dvůr s tvrzí a v těsném sousedství se nacházela ves (lokalizována na poli, cca 100 m od silnice Nebílovský Borek – Chválenice). Jediné písemné zmínky o vsi Džbánku pocházejí z poloviny 16. stol., kdy je uváděna již pustá a spolu s dalšími pustými vesnicemi Zbožím a Záhořím patřila k Nebílovům. V letech 1984 a 1985 byl proveden povrchový průzkum se zaměřením. Dvůr s tvrzí: areál dvora s tvrzištěm je umístěn ve svahu, na rozsáhlé lichoběžníkové ploše (celková délka ohrazení činí 460 m). Spádnice svahu sestupuje areálem úhlopříčně od JV nároží, které je oproti spodní části převýšeno o 18 m. V centru areálu se nachází tvrziště – plochý středový pahorek, který má tvar lichoběžníku se zaoblenými rohy. Příkop, obklopující středový pahorek, je na SZ umocněný dochovaným valem. V SZ části kruhového příkopu je nadržena stojatá voda. V ohrazeném areálu jsou patrné relikty dalších objektů: u S části Z obvodové zdi se dochovaly pozůstatky 50 m dlouhého a asi 7 m širokého objektu. Objekt byl příčně rozdělen na 3 části: na 2 nejméně 20 m dlouhá, protáhlá křídla a na střední část přibližně čtvercového půdorysu. V od tvrziště byla rozložena skupina objektů, dochovaných v podobě jam, pahorků a kamenné destrukce. U paty terasy, omezující popisovanou skupinu objektů, existují zbytky malého rybníka, zahrazeného na SZ straně valovitou hrázkou. Do rybníka ústí přepad z vodního příkopu sousední tvrze. Rybníček byl napájen z většího rybníka, ležícího vně hrazeného areálu. Na spojnici obou rybníků, uvnitř areálu, se nachází nevelká prohlubeň, snad zbytek haltýře. Uspořádání dvora je velmi atypické - tvrz umístěná ve středu dispozice nemohla aktivně zasáhnout při případné obraně dvora a objekty seskupené při tvrzi spíše provoz dvora komplikovaly. Zmíněné objekty se výrazně liší od protáhlého stavení při západní obvodové zdi, které naopak vyhovuje typologickým požadavkům založené dvorové dispozice. ZSO: na V, S a SZ byl větší zaniklý rybník obklopen vsí. Tato část je dnes, vzhledem k příznivějším terénním podmínkám, zemědělsky využívána. Sběrem zde bylo získáno větší množství keramiky, dále např. přeslen, kosti. Materiál byl datován do obd. 13. – 15. století. Vzhledem k absenci písemných pramenů bylo možno při interpretaci historie vzniku vsi a dvora vycházet pouze z poznatků povrchového průzkumu a nálezů získaných sběrem. Zdá se, že mladší stavební fáze, představovaná hlavně ohradou a přilehlým dlouhým stavením, pohltila starší vladycké sídlo s drobným hospodářstvím. Ves zřejmě vznikla v průběhu 13. století. Na počátku 14. stol. se zde zformoval vladycký statek a vyrostla tvrz. V průběhu 14. století zřejmě došlo ke změně majitele, s čímž souvisela změna ve způsobu hospodaření. Tehdy vzniklo rozsáhlé dvořiště, jež je dokladem převažujícího hospodaření ve vlastní režii. Jednalo se pravděpodobně o majetek nepomuckého kláštera (písemné zmínky chybí). Dvůr i ves zaniká zřejmě během husitských válek.