Dům je situován uprostřed historického jádra města Mnichovo Hradiště na nároží dnešní ulice 1. Máje a Arnoldovy. Dům je postaven na půdorysu písmene L, svojí uliční čárou kopíruje průběh komunikace.Nároží je v přízemí půdorysně okoseno, v prvním patře zaobleno. Dílem valbová a dílem sedlová /původně mansardová/ střecha s hřebenem přibližně rovnoběžným s uliční čarou je kryta bonským šindelem. V ploše střechy je řada střešních oken. Fasáda do ulice 1. Máje /východní fasáda/ je členěna na tři pole, z nichž krajní pole mírně předstupují před střední plochu fasády. V přízemí jsou po stranách dvě velká okna zaklenutá stlačeným obloukem, v prostředku je velký vstup do obchodu, členěný na tři díly, v horních rozích zaoblený. Celé přízemí pokrývá plastická bosáž vodorovnými pásy, která nad zaoblenými okny přechází do klenáků. V prvním patře jsou nestejně velká okna zakončená stlačeným obloukem, dvě v krajních polích a dvě ve středním poli. Okna jsou završena bohatou štukaturou suprafenester a mnohonásobně zakřivenými a zalamovanými římsami. Pod okny jsou v parapetní partii jemnější štukové motivy čabrak a závěsů. Boční vystupující plochy jsou po obou stranách lemovány bosovanými pilastrovými pásy, zakončenými kartušovou hlavicí. Celé patro je završeno římsou, nad níž je nečleněný a hladký vlys, který byl původně pokryt bohatým balustrádovým dekorem, ve střední části také šlo o skutečnou balustrádu. Obě boční plchy vrcholí štíty s nestejně velikými okny s prolamovaným záklenkem, štíty jsou zdobeny bohatou štukaturou a završeny prolamovanou a zakřivenou římsou. Nároží je architektonicky i plasticky nejbohatší částí fasády. V přízemí je trojice převýšených otvorů oken, původně dveří hlavního vstupu do budovy. Otvory jsou lemovány neobyčejně bohatým dekorem , který přechází na podhled pod vyčnívajícím oblým balkonem / vzhledem k přízemí jde o balkon, vzhledem k 1. patru jde o lodžii/. Bohatá štukatura nese právě v podhledu balkonu signatury štukatérů, J. Hrubého a J. Sibra a dále označení čísla popisného domu. V prvním patře je vlastní balkónová lodžie ,její prostor vymezují tři arkádové oblouky, nesené dvěma sloupy a dvěma polosloupy. Parapet lodžie tvoří jednak postamenty sloupů, jednak balustrády s převýšenými oválnými otvory. Archivolty arkád jsou vyjádřeny do volut se svinujícími pásky a završeny maskarony. Architektonické členění pak pokračuje až k hlavní římse a pokračuje i nad římsou rytmizovaným vlysem.Nároží pak vrcholí štítem, sledujícím zakřivený půdorys nároží a ukončeným několikrát zkřivenou, přerušenou a do volut se svinující římsou. Celá plcha štítu je bohatě členěna architektonicky i plasticky, uprostřed je kartuše se secesně pojatou iniciálou, z níž lze vyčíst monogram stavebníka Adolfa Bondyho. Nad celým nárožím je v úrovni střechy zvonová báň s cibulovitě tvarovaným završením. Boční severní fasáda je stejně členěná na tři díly jako fasáda východní. V přízemí dvě okna zaklenutá stlačeným obloukem,v levé části je stejně zaklenutý vjezd do dvora., v prvním patře jsou tři okna. Rovněž ve štítech v úrovni střechy je vždy po jednom oknu. Veškerá architektonická i plastická úprava ostění oken, suprafenester, parapetů oken, štítů nad krajními poli i zbývajících ploch je stejná jako u fasády východní. Všechna okna uliční fasády mají členění i detail, odpovídající slohu budovy. Fasády odvrácené od ulice jsou velmi jednoduché , bez jakéhokoliv členění.