Třípatrová hlavní budova o sedmi okenních osách je částečně podsklepena. V přízemí se nachází trojice vstupů a čtveřice oken ve střídavém rytmu. Všechny tyto otvory mají segmentové záklenky. Ve střední ose je situován hlavní vjezd do vnitřního dvora. Nad tímto vjezdem se v 1. patře nachází malý balkon s litinovým zábradlím. První a druhé patro je spínáno pilastry vysokého řádu s korintskými hlavicemi. Třetí patro, přistavěné roku 1873 podle návrhu Václava Džbánka, je rytmizováno dvojicí pilastrů s jednoduchými toskánskými hlavicemi. Přízemí je pokryto kvádrovou bosáží s hladkým povrchem, ostatní plocha fasády je členěna bosáží pásovou. Jednoduchost návrhu je podtržena lapidárními detaily, jako jsou drobné konzolky pod okny v 2. patře, prázdné obdélníkové podokenní výplně či střídmé lištové šambrány okolo oken. Průčelí je ukončeno vysazenou korunní římsou se zubořezem. Dispozice řešena jako dvoutrakt. Před dvorní průčelí je od 1. patra až po 3. patro předsazena pavlačová stěna (část deštění je rekonstruovaná, část je vytvořená jako replika), která spočívá na kamenných krakorcích s podložením. Pavlače 3. patra vynášejí železné konzoly.