Polozděná stavba zvonice stojí před severozápadním nárožím hlavního průčelí orientovaného kostela, linii její západní průčelní stěny prodlužuje ohradní zeď hřbitova. Otevřeným průchodem v přízemí zvonice je veden hlavní vstup ke kostelu a na hřbitov. V čelní stěně mělký výklenek se segmentovým záklenkem, ve výklenku historizujícími ciframi malovaný letopočet 1141. Přízemí zvonice tvoří z kamene zděné hranolové tělo vystavěné nad čtvercovým půdorysem, s otevřeným průchodem na ose. Průchody jsou obdélné s obloukovým záklenkem, venkovní uzavíratelný dvoukřídlou dřevěnou branou. Zděná spodní část věže je rozdělena do dvou úrovní trámovým stropem s prkenným záklopem, který uzavírá průchod. Na jižní straně průchodu zabedněné a uzamčené schodiště do patra. Dvě štěrbinová okénka v patře. Nad zděnými nosnými stěnami je vyneseno mírně předstupující zvonové patro se zvonovou stolicí položenou na věnec stěn. Zvonicové patro je v celé výšce kryto šindelem pobitou střechou s námětky, která tak vytváří jakýsi úvodní stupeň pro stanovou šindelovou střechu, nasazenou nad nízkým bedněním s okénky krytými okenicemi. Do jejího vrcholu je vsazeno osmiboké nevysoké bedněné tělo vížky, zakončené osmibokou jehlancovou stříškou s křížem. V západním plášti stanové střechy je zaseknuta sekyra. Střechu pokrývá šindelová krytina.