Nádražní budova je patrová podsklepená původně hladce omítnutá stavba postavená na v podstatě obdélném půdorysu. Hlavní západní část budovy má sedlovou střechu („nádražního typu“ čili bez korunní římsy a značně předstupující před fasádu) a před jižním hlavním průčelím má přistavěné v půdorysu oválné přízemní schodiště s terasou na střeše. Východní část budovy (bývalá nádražní restaurace) má střechu valbovou a „krček“ spojující obě části střechy pultové. Střechy jsou kryty červeně natřenými plechovými čtvercovými na koso postavenými šablonami, pouze střechy „krčku“ a pultová střecha perónu severního průčelí jsou kryty dnes již rezavým vlnitým ocelovým plechem. Budova je postavena na terénní hraně, tak, že v jižním průčelí se suterén jeví jako přízemí. Před západním průčelím je tento výškový rozdíl vyrovnán rampou pro pěší. Fasády jsou vodorovně členěny kordonovou římsou mezi přízemím a patrem, která je součástí úplného kladí, na níž spočívá malý soklík patra a soklem přízemí. Tento sokl je na jižním a z části na západním průčelí dole doplněn kordonovou římsou mezi přízemím a suterénem. „Krček“ a restaurační pavilon mají navíc korunní římsy, na „krčku“ skromněji profilovanou. Rizality hlavní části budovy a restaurační pavilon jsou svisle členěny nárožními pilastry (původně výrazně pásově bosovanými), které v patře přecházejí v lisénové rámy. Rizality jsou zakončeny nízkými trojúhelnými neoddělenými štíty s kulatým oknem ve vrcholu. Mezi pilastry v původně nevýrazně bosovaném přízemí jsou mezi okny nižší široké pilastry, jejichž římsové hlavice nesou nad okny půlkruhem klenoucí se archivolty. V takto vzniklých nikách byla osazena dvojitá, půlkruhem zaklenutá, ven a dovnitř otvíravá trojkřídlá (do „T“ dělená) desetitabulková okna, která se zachovala v severním průčelí. Jinde (i v patře tohoto průčelí) jsou dnes asi od 1. poloviny 20. století (pokud nebude uvedeno jinak) okna obdélná dvojitá dovnitř otvíravá čtyřkřídlá čtyřtabulková do špalet osazená. V patře jsou opatřena plochými šambránami s nadokenními římsami. Suterén jižního průčelí pilastrů neměl, měl však výraznou pásovou bosáž, která se nad tehdy půlkruhem zaklenutými okny zalamovala do klenáků. Dnes je skoro celá fasáda, asi od 70. let 20. století, upravena stříkaným (původně asi světle zeleným) břízolitem, výjimku tvoří část zakrytá střechou perónu. Hlavní jižní uliční podélné průčelí je dvacetidvouosé, rozdělené na 13 + 4 + 5 os (hlavní část budovy + „krček“ + bývalá restaurace), přičemž třináctiosá hlavní část budovy je dvěma postranními rizality rozdělena na 2 + 9 + 2 osy. V suterénu jsou dnes zpravidla obdélná dvojitá dvoukřídlá (křídla nad sebou) dvoutabulková dovnitř otvíravá okna osazená ve špaletách, opatřených mřížemi. V 1., ve 3., v 11., 16. a ve 21. ose jsou okna nahrazena dveřmi a další dveře jsou mezi okny ve 4. a 5. ose. Okna patra „krčku“ jsou oproti výše popsaným zhruba čtvercová dvoukřídlá dvoutabulková a jejich šambrány nemají nadokenní římsu. Šambrány oken patra restauračního pavilonu jsou spojeny spolu a s lisénovým rámem nad polovinou výšky oken plochými vodorovnými pasy, v jimi oddělených dolních plochách jsou vystouplá obdélná zrcadla. K hlavní části budovy, k úseku mezi rizality, je v přízemí a suterénu přistavěno, v místě 6. až 8. okenní osy, schodiště. To je v půdorysu zhruba oválné. Tento „ovál“ tvoří čtverec zvětšený na západní a východní straně o odsazené půlkruhy, na straně při budově jsou odsazeny více – o celou jednu okenní osu, v níž jsou v přízemí okna a v suterénu dveře. Čtverec schodiště je zastřešen terasou, jejíž zábradlí tvoří zděná atika, na čelní straně opatřená zaslepenou balustrádou z kuželek kruhového průřezu. Půlkruhové části mají půlkuželové, téměř ploché, střechy kryté červeně natřeným asi ocelovým plechem. Členění fasády přechází na schodiště z přilehlého úseku jižního průčelí, s tím, že kordonová římsa je nahrazena níže umístěnou římsou korunní, půlkruhové části mají po třech oknech v přízemí a suterén je bez oken. Pouze čelní strana „čtverce“ je uspořádána jinak. V přízemí má velké termální okno rozdělené zděnými pilířky na tři díly s profilovanou šambránou s hlavním klenákem ve tvaru volutové konzoly podpírající korunní římsu. Výplň okna je jednoduchá pevná rozdělená na 12 + 36 + 12 tabulek. V suterénu je pod oknem vpadlina, v níž je pod středním dílem okna značně předstupující hlavní portál v podobě toskánské edikuly zakončené segmentovým frontonem. Ve špaletě této edikuly jsou osazeny původní dvoukřídlé levé, dovnitř otvíravé, rámové bohatě členěné dveře o čtyřech výplních, z nichž ty horní jsou podstatně větší a zasklené. Východní boční průčelí, vlastně boční průčelí restauračního pavilonu, je tříosé. Suterén je zakryt terénem, přízemí je členěno jako průčelí jižní s tím, že v 1. ose je okno nahrazeno dveřmi (dvoukřídlými ven otvíravými rámovými o šesti výplních, z nichž dvě horní asi zasklena a dnes zabedněna, s dvoukřídlým dvoutabulkovým ven otvíravým nadsvětlíkem) a patro má pouze jedno nižší okno ve střední ose. Nadokenní římsa šambrány tohoto okna je ve výši vodorovného pasu (spojující lisény lisénového rámu), který sem přešel z jižního průčelí. Okno má ve špaletě osazenu podivnou výplň. Ta je jednoduchá, trojdílná. Dva postranní díly jsou pevné, v prostředním je ven otvíravé křídlo, zajištěné na vnější straně (?!) dvěma obrtlíky. Před průčelím je plocha, která dříve sloužila bezpochyby jako zahradní restaurace, a která je na jižním konci ze západní strany držena opěrnou zdí s železným zábradlím děleným do několika obdélných polí vyplněných diagonálními pruty. Severní podélné ke kolejišti obrácené průčelí je dvacetipětiosé, rozdělené na 2 + 1 + 1 + 5 + 3 + 13 os, tj. 1. a 2. osa patří menšímu přístavku, 3. osa většímu přístavku, 4. osa bývalému průchodu, 5. až 9. osa restauračnímu pavilonu, 10. až 12. osa „krčku“, 13. až 25. osa hlavní části budovy. Menší přístavek (pod sedlovou střechou malého sklonu krytou živičnou lepenkou) má na průčelí krom soklu lisénový rám, jehož západní lisénu tvoří liséna vedlejšího většího přístavku. V 1. ose má dvoukřídlé okno ve špaletě opatřené novodobou mříží, ve 2. ose jsou levé dovnitř otvíravé rámové dveře o třech výplních, z nich horní (zhruba čtvercová) je zasklena dvěma tabulkami. Boční východní průčelí menšího přístavku je tříosé, má lisénový rám, v 1. ose bylo větší okno (dnes zazděné, v horní části luxfery), ve 2. a ve 3. ose je po dnes zabedněném okénku. Zadní jižní průčelí přístavku je nečleněné a má jedno na šířku postavené obdélné dvoukřídlé a dvoutabulkové okno. Větší přístavek (pod sedlovou střechou malého sklonu navazující na střechu perónu a krytou vlnitým plechem) má severní průčelí a průčelí západní (obrácené do zastřešeného perónu s jedním slepým oknem) členěné jako běžné přízemí, s tím, že na východní straně je ohraničeno lisénou a na severozápadním nároží výrazně bosovaným pilastrem, který je zakončen hlavicí až nad střechou. Zadní jižní průčelí je též jednoosé, členěné stejně jako severní, pouze je ohraničuje lisénový rám. Před 4. až 25. osou je před průčelím zastřešený perón. Jeho dřevěná konstrukce střechy je nesena jedenácti litinovými kompozitními sloupy. Podlaha je dnes vydlážděna na střih položenými čtvercovými betonovými dlaždicemi, na straně ke kolejišti lemovanými pískovcovými obrubníky. Dříve měla „pražskou mozaiku“ z černých a červených mramorových kostek, z které se kousek zachoval před dveřmi v 8. ose průčelí. Perón je od kolejiště oddělen železným zábradlím se čtyřmi zachovalými posuvnými dvoukřídlými vrátky, kterými se dříve pouštěli cestující pouze k již stojícím vlakům. Zábradlí je stojkami rozděleno do padesáti polí, které jsou vyplněny diagonálními pruty. U většiny stojek je zachováno zakončení litinovou nejspíše piniovou šiškou. Ve 4. ose je plným obloukem zaklenutý bývalý průchod, který je proražen v k východu prodloužené zdi přízemí bývalé restaurace. Průchod nejspíše zpřístupňoval schodiště postavené podél východního průčelí restauračního pavilonu, které ústilo před jižním průčelím budovy, sloužilo tak k rychlému odchodu cestujících z nádraží. 5. až 9. osa patří restauračnímu pavilonu. V přízemí má v 6. a 8. ose po dvoukřídlých dveřích, ty v 8. ose jsou původní. Jedná se o dvojité dvoukřídlé pravé, ven a dovnitř otvíravé, rámové dveře o čtyřech výplních, z nichž ty horní (více jak dvojnásobné výšky) jsou zaskleny velkým počtem tabulek (celkem stodvanácti), nad dveřmi dvoukřídlý čtyřtabulkový nadsvětlík ve tvaru termálního okna. V patře má pavilon v 5., 6., 8. a v 9. ose stejná podivná okna, jaké má v patře východního průčelí, okno v 7. ose bylo zazděno. Na rozdíl od východního průčelí šambrány těchto oken nemají nadokenní římsy a dnes je odstraněn i vodorovný pás, který je spojoval ve výši překladu. „Krček“ v 10. až 12. ose má v tomto průčelí pouze přízemí, kde v 10. a 12. ose je okno nahrazeno novodobými dvoukřídlými dveřmi. Hlavní část budovy ve 13. až 25. ose je postranními rizality rozdělena na 2 + 9 + 2 osy. V přízemí ve 13., 19., 20. a 25. ose jsou místo oken novodobé dvoukřídlé dveře, v 25. ose doplněné zádveřím v podobě před tyto dveře postaveného dřevěného hranolu rámové konstrukce se zasklenými bočními stěnami (každá o 5 x 4 čtvercových tabulkách) a s dvoukřídlými kyvnými rámovými dveřmi o šesti výplních, z nichž čtyři horní jsou zaskleny. Na západní straně uzavírá perón přízemní zeď (která je pokračováním přízemí západního bočního průčelí) s jedním oknem a na severu zakončená pilastrem. K tomuto pilastru je z východní strany přistavěna hranolová budka nádražního rozhlasu, která z perónu mírně vyčnívá ke kolejišti. Budka má obdélný půdorys, zděný parapet, nad ním je dřevěná rámová konstrukce pod plochou střechou. V severní polovině má okna na všechny tři strany, ve východní stěně k tomu (na jižní straně) levé, ven otvíravé, rámové dveře o třech výplních. Západní boční štítové průčelí, vlastně boční průčelí hlavní části budovy, je tříosé, v přízemí rozdělené pilastry do tří polí a na levé straně rozšířené o jednu osu (a o jedno pole) zdí uzavírající zastřešený perón na západní straně. Původně v přízemí, v ose této zdi a ve střední ose průčelí, byly dveře, jak o tom svědčí schodišťové stupně pod parapety dnešních oken. Suterén má okno pouze ve 3. ose, zbytek průčelí je zakryt vyšším terénem drženým opěrnou zdí. V patře přecházejí pilastry do tří lisénových rámů, které jsou součástí neodděleného štítu. Ve střední ose štítu je dvoukřídlé dvoutabulkové dovnitř otvíravé okno osazené ve špaletě s pásovou šambránou s nadokenní římsou. V ose lisén jsou osazeny ozdobně vyřezávané konzoly podpírající vaznice neb pozednice krovu střechy. Obdobně je řešeno patro východního průčelí hlavní části budovy (nad „krčkem“), pouze s tím rozdílem, že okno ve střední ose v patře je sdružené.