Nejmladší z trojice památkově chráněných olomouckých sadů, společně se Smetanovými a Čechovými sady a parkem pod dómem vytváří zelený prstenec kolem historického jádra města. Ve východní části parku nedaleko vstupu z ul. Kosinovy se nachází pod hradbami ve skále vyhloubené jezírko, do nějž původně z hradeb stékal vodopád, západně je situován litinový oktogonální pavilon – hudební altán z počátku 20. století. V prostoru bývalého Jakubského mlýna jsou druhotně umístěny čtyři barokní sochy Herkulů z r. 1757 v životní velikosti, nesoucí zahradní vázy. Západně od nich stojí od r. 1947 plastika znázorňující básnické dílo Petra Bezruče od akad. sochařů Doležala, Hořínka, Lenharta a Stárka. V místě, kde se městské hradby prudce stáčejí na západ, se nachází architektonická dominanta parku – antikizující stavba Jihoslovanského mauzolea z roku 1926 podle návrhu arch. Huberta Austa jako společná hrobka jihoslovanských vojáků, padlých za 1. sv. války na území Moravy a Slezska. Pod Michalským výpadem se od r. 1969 nachází dřevěná zvonička se šindelovou stříškou, vzniklá v r. 1920 podle návrhu olomouckého arch. Františka Macharáčka. V sousedství Michalského výpadu u hradeb stojí vchod do krytu CO, v blízkosti Blažejských schodů jsou ve skále další dva vchody do krytů CO odcloněné kamennými zídkami. V jejich blízkosti se nachází nevyužívaný výstavní pavilon ze 60. let 20. století a dále v ul. Michalské stromořadí objekt mateřské školy z r 1928. V parku jsou dodnes patrné zděné terasy coby pozůstatky výstavních pavilónů ze 60. let 20. století. Pod Michalským výpadem se od r. 1969 nachází dřevěná zvonička se šindelovou stříškou, vzniklá v r. 1920 podle návrhu olomouckého arch. Františka Macharáčka. V sousedství Michalského výpadu u hradeb stojí vchod do krytu CO, v blízkosti Blažejských schodů jsou ve skále další dva vchody do krytů CO odcloněné kamennými zídkami. V jejich blízkosti se nachází nevyužívaný výstavní pavilon ze 60. let 20. století a dále v ul. Michalské stromořadí objekt mateřské školy z r 1928. V parku jsou dodnes patrné zděné terasy coby pozůstatky výstavních pavilónů ze 60. let 20. století. Park má mezi olomouckými sady jeden primát – nejčastěji měnil svůj název. Původní Michalský park byl v r. 1905 přejmenován na Schillerovy sady v souvislosti se 100. výročím jeho úmrtí (současně byl v parku zřízen dnes neexistující pomník tomuto německému romantickému básníkovi), od r. 1933 byl park pojmenován po zakladateli Sokola dr. Miroslavu Tyršovi. Svůj současný název nese od r. 1947.